Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Mezi filmem a realitou (4. část)

10. května 2009 v 11:39 | Morell |  Kreativita
Raf Yodu pozoroval. Nikoli namyšleně, ale všechno opatrně hodnotil. Nechtěl, ani neměl v plánu, hrábnout vedle a zarazit ho bez důkazu, protože by mu to neschválil ani Leo, ani mistr Sensei.
…týden na to si byl už jistý, že Yoda není na jejich straně. To se zrovna vydali na pozorování města všichni, nejdříve společně, aby se procvičili a protáhli, pak každý sám. Rafel se ale držel Yody. Dával si pozor, aby ho to okně nemohlo spatřit, ani pocítit jeho přítomnost. Brzy si všiml dalšího tvora, který Yodu pozoroval, stejně nenápadně, ale byl tam. Chvíli ho sledoval, dostal se ke 'skřetovi' velmi blízko. Rafael měl neodbytný pocit, že spolu i hovořili. Pak se ale zase rozešli. Raf je už dále nepronásledoval, měl přece, co chtěl, tak se vydal vlastním směrem...

Vrátil se domů až k ránu. Yoda tu byl, Don a Mike se dívali na telku. Raf se podíval k Leovi do pokoje. Pak se zamračil. "Sřítě, pojď sem na chvilku," křikl raf dolů s klidem.

Yoda cítil, že něco není v pořádku, ale přesto vyšel po schodech. Stále kulhal na levou nohu, ale už méně. Jakmile došel za Rafem, který byl v Leově pokoji, navýsost naštvaný želví bojovník chytil drobné stvoření a třískl s ním o zeď, na výšku svých očí.
"Cos s Leovi udělal?!" Vyhrkl Rafael naštvaně, ale tiše
"Nic," dopověděl Yoda, pozice vysoko nad zemí mu nevyhovovala, nehledě a Rafaela téměř ho drtícího o zeď.
Raf se zamračil ještě více, pod červenou páskou jeho oči nabývaly stejné barvy, jak mu nabíhaly žíly. Nevěřím ti, vím, že ses s někým kontaktoval."
Yoda nasucho polkl. "Leonardovi bych neublížil."
Rafel zesílil tlak, kterým ho tiskl ke zdi. Silná paže na Yodově hrudi neměla daleko od toho, aby rozdrtila několik žeber.
Yoda zalapal po dechu. "Já ti nelžu." Řekl ztěžka.
"Tak kdo to byl?"
Yoda nemohl chytit dech, tak se Raf nakonec uvolil a trochu povolil.
"Jmenuje se Gondar, bývali jsme přátelé." Přiznal Yoda.
Raf i přes naštvání docela vnímal. "Bývali?"
Yoda přikývl.
Rafaela to ale sotva mohlo uklidnit. "Je mi jedno, cos k němu cítil, poslal si ho na Lea, abys měl čistý štít, co?"
"Leovi bych neublížil, nikomu z vás!"
"Co se děje?" Zeptal se Donatello, kterého přilákala náplň debaty
"Poslal někoho na Lea!" řekl Raf zostra.
Yoda v duchu začal vymýšlet únikové cesty z tohohle podzemního obydlí.
"Pohlídejte ho s Mikeym, jdu se po Leovi podívat. Ať vám neuteče!" Ještě naposledy Yodu přitiskl zuřivě ke zdi a pak ho pustil.
Yoda tedy vyšel ven s dohledem Donatella a s vědomím, že už mu želví bratři nebudou věřit.
Rafel přes sebe hodil plášť, ve kterém se mohl při velké opatrnosti pohybovat venku přes den a vydal se ven.

Dony měl v ruce tyč a Yodu nepřetržitě hlídal. Mickey měl své nunchaky a jedním co chvíli kroužil ve vzduchu.
Nemohli Yodu vystrašit, na to si byl příliš jistý realitou. Znal své i jejich schopnosti a věděl, že by je dokázal porazit, kdyby trochu využil Sílu. To z něj dělalo velmi nebezpečného protihráče. Mohl by je jednoduše zahubit, nebo bez větší námahy ochromit na zbytek života. Yoda na to myslel, protože se v jeho mysli odrážely myšlenky naštvaných želv. Na rozdíl od nich věděl, co to znamená, být chromý, nebo bezmocný. Bezmocný zvlášť. Měl v životě mnoho chvil, kdy nedokázal nic udělat, aby zabránil zlému osudu. Tihle byli mladí a nevěděli mnoho o smrti, možná jí viděli, ale jen v řadách nepřátel. Yoda pochyboval, že jim zemřel někdo známý, někdo, koho měli rádi. A tak došel k závěru, že pokud se Leovi něco stalo, že to bude pro něj dost zlý. Chytil se za hruď, cítil pod rukou bolest zlomeného žebra. Byl si jistý, že jestli se něco Leovi opravdu stalo, že mu Raf zláme i ostatní kosti v těle.

Až odpoledne se Rafael vrátil. Plášť přehodil přes Lea a přes sebe měl nějaký starý kus hadru. Leo se ho pevně držel a sotva chodil. Jakmile ho Raf usadil na gauč a pomohl mu z pláště, Yoda si byl jistý, že Raf se ho chystá zabít. Jakmile se o Lea začal starat Don, Rafael šel k němu. Yoda se zhluboka nadechl, vykryl první útok Saií a odběhl ke dveřím, které pomocí Síly otevřel.
Raf a za ním Mikey se hnali za Yodou ještě nějakou dobu, než se mu povedlo jim v kanálech zmizet.
"Já si tě najdu!!" Křikl z plných plic Rafel do kanálu. "Za to mi zaplatíš!!"

Yoda ho slyšel, dobře. Nebyl zase tak daleko. Jakmile se oba bratři otočili a zmizeli daleko od něj, seskočil z rour na stropě tunelu. Raf byl přímo pod ním, když křičel, co si myslel. Yoda moc dobře hádal, že se teď do želvího obydlí vrátit za žádnou cenu nesmí. Ale na rozdíl od Rafa se Yoda rozhlédl kanálem a něco objevil. Kus černé látky a kus dál taky kousek z masky, kterou nosí Leonardo. U toho taky našel stopy roztaveného kamene, příznak aktivního světelného meče. Pak tu ale bylo taky pár škrábanců od kovových čepelí. Starý Jedi se nad jedním ze škrábanců skrčil a dlaněmi se dotkl povrchu. Byl ledový, ale to Yodu nezajímalo. Soustředil se na pocity a vjemy, jako by se snažil vzpomínat. Metodu znal od svého mistra, který byl v ní nejlepší. Yoda ale tak dobrý nebyl. Dokázal ale zjistit, co se tu odehrálo. Věděl, neviděl, ale věděl. Leo se tu tkal s klanem Foot. Ale pak se tu objevil ještě někdo další. Yoda ho poznal a raději zahodil myšlenky, jak z něj uvaří guláš pro psy, protože z dálky se ozvaly kroky. Rafel se vydal na lov a on byl kořistí…

Bitvu s Rafelem šlo odkládat jen dny, maximálně jeden, dva týdny. Yoda se tedy rozhodl připravit. Dobrá znalost mu pomohla vytvořit si meč, který by mu šel lépe do ruky a dal by i Rafovi šanci přežít boj. Drobný mečík z laserově tavené oceli nebyl pro Yodu žádný problém. Měl dostatek znalostí, aby se jím vyrobená čepel mohla rovnat kataně. V podstatě si katanu vyrobil. Brzy sehnal i výbavu, kterou k ní potřeboval, pochvu a kožený pásek, kterým si ji připevnil na záda, aby mu trčela přes rameno…
Uprostřed noci, jen asi den poté Yoda sledoval své okolí z vyvýšeného místa oddělené budovy. Pokud by ho tady napadl, bude moct utéct.
"Už tě pustili? Doufal jsem, že to udělají."
Yoda se otočil. Na střeše stál Gondar, tvor jeho druhu v temně černém obleku. Dlouhé bíle vlasy Yoda důvěrně znal. "Jestli mě pustili?" Zeptal se udiveně.
"Přesně," odpověděl Gondar, "nemohl jsem k nim, abychom si promluvili. A aby ses ke mně mohl přidat."
Yoda zaváhal.
"Přece mě nezklameš, dělal jsem to pro tebe."
Po nádechu se Yoda vzpamatoval. "To nemyslíš vážně, že? Když jsem tě viděl naposled, tak jsi zabíjel."
"Koho?" Zaváhal Gondar.
"Mého syna." Odpověděl Yoda a seskočil z nejvyššího místa na střeše ke Gondarovi.
"Jestli myslíš Agrena, tak to byl klon, bezcenná existence."
"Měl vlastní hlas, vlastní mysl, stvořil jsi ho unikátního pomocí genu vetřelců. Ale aniž jsi to chtěl, on znal lásku. Tak ses ho rozhodl postupně zničit." Řekl rozvážně Yoda. "Rozhodl ses tak poté, co mě odmítl zabít."
"Lhal ti," vyhrkl ze sebe Gondar. "Tobě bych neublížil."
Yoda se zamračil. Byl to Gondar, kdo teď zalhal. Ze strachu? "Ty mě chceš zničit, že?"
"Nechci! Jsem otrokem tohoto zničeného světa! Snažím se udržet na světle. Ani nevíš, jak je to těžké, když tě temnota stahuje plnou mocí."
Yoda se narovnal. "Nevěřím ti. Kdykoliv jsme se potkali, nechal jsi mě zničeného. Prvně jsi mě opustil. Když jsi mě opustil podruhé, vzal jsi sebou Argenův život. A já vím, že jsi věděl, co jsem k němu cítil. Kdybys byl dobrý, nedovolil bys, aby mi zahynul v náručí. A ani poté ses neobjevil. Musel jsem se s tím vyrovnat sám. Kašlal jsi na mě."
"Nemáš pravdu," odpověděl Gondar. "Kdybych věděl, že ti na Argenovi záleží, nechal bych ti ho. Byl bych s tebou."
"Nech si ty mrzké řeči pro někoho, komu nebude vadit, když mu vrazíš nůž do zad. Vím, že jsi se po jeho smrti skrýval před námezními lovci. A vím, že jsi napadl Lea. Nechceš mě zabít, to uznávám, ale chceš mě zničit a zotročit a to ti nedovolím. Ničíš mě kdykoliv mě potkáš a já ti to dlouho toleroval. Ale už ne." Yoda byl naštvaný a zářilo to z něj. "Už se nenechám vláčet za nos historkou, jak jsi ubohý, zmučený temnotou. Taky jsem zažíval zlo, ale ty si můžeš zvolit. To je to, cos neudělal. Ty si můžeš zvolit, jestli se necháš trápit temnotou, nebo se od ní oprostíš. Ale ty jsi se vzdal a sloužíš temnotě. Říkej si Jedi, ale nejsi světlý tvor zohavený temnotou. Nemůžeš se jí zbavit, protože jí sám jsi!"
"Ale no ták," řekl konejšivě Gondar. "Vždyť se známe, ne? Nic ke mně necítíš?" Gondar došel ty dva kroky k Yodovi. "Nesníš o nikom jiném v nočních hodinách, tam uvnitř po mě toužíš, proč to nevypustíš ven?"
Yoda se snažil udržet pod kontrolou. Gondar měl pravdu. Toužil po něm, ale měl v sobě i ten druhý hlas, který mu radil, ať ho zničí. Ne, srdcem mu proudila touha.
Gondar ho chvíli sledoval, vyzývaje ho pohledem a tělem. Znovu se přiblížil, cítil jeho dech. Chytil si Yodovu hlavu do dlaní a přisál se mu na rty.
Krátký šok Yodovi zabránil přemýšlet. Tak dlouho čekal, aby se ho mohl dotknout. I přes slast, kterou cítil, se jeho mysl brzy opět pročistila. Jakmile mu Gondar znovu zajel jazykem mezi rty, tak skousl čelisti a trhl hlavou…

Rafaelem zmítal vztek. Honil Yodu neúnavně už dny a chtěl ho dostat stůj co stůj. Brzy ho našel na střeše osamělé budovy, tak se nenápadně přiblížil. Yoda byl na takticky příliš výhodném místě, než aby se mohl pokusit o útok. Ale brzy přišel i tvor, kterého viděl už předtím, když Yodu pozoroval. Dostal se docela blízko, zatímco poslouchal hlasitou konverzaci rozladěné dvojice. Brzy všechno pochopil. Když spatřil polibek, myslel si, že už to bude pro Yodu dost, ale přepočítal se. Yoda Gondarovi ukousl kus jazyka a Raf při tom osvětlení z transparentu viděl krev na tvářích obou drobných Whillů.
Gondar pak spadl na kolena a chránil si tvář, zatímco mu z pusy tekla krev. Yoda ho vzal za vlasy a vyplivl mu do obličeje špičku jazyka.
"To jsi udělal naposled." Řekl nastavějí, než Raf obvykle znal sebe.
"Máš pravdu, nechtěl jsem tě zabít." Zareagoval Gondar. "Ale musím."
Yoda okamžitě vyskočil do vzduchu. Ale Gondara nepustil. Přeskočil ho, přistál za ním a trhl.
Gondar vykřikl, jak mu Yoda vytrhl silnou hrst vlasů. Pak ale zaútočil. Dvě zelené čepele se střetly.
Rafael už pak jen sledoval následující boj na světelné meče. Tak elegantní a rychlý, že občas i Raf ztratil polohu obou žhavých čepelí. Yoda obvykle ustupoval, ale nenechal se vytlačit k okraji střechy. Vyskočil na transparent a čekal, až k němu vyskočí Gondar. Jakmile to udělal, Yoda ho zasáhl přesně mířenou ranou přes břicho. Ne příliš hlubokou, ale šíleně bolestivou.Yoda pak Gondara skopl z transparentu a seskočil. Vypnul meč a vytáhl nůž, který vlastnil už staletí.
Gondar, sám téměř neschopen vstát nemohl utéct. Yoda ho za vlasy vytáhl do dřepu. Pak mu zaklonil hlavu s myšlenkou, že ho podřeže. Byl napřažený a jediným pohybem by Gondarovi projel nůž skoro celým krkem.
Ale neudělal to. Chvíli Gondara pozoroval, ale lítost mu nedovolila to dokončit. I přese vše je Gondar také živý tvor a Yoda se rozhodl darovat mu život. Nadzvedl Gondara výše, pustil ho a pěstí srazil na stranu. Zlomená čelist Gondarovi přidala další krev v ústech.
"Teď mi odpřísáhni, že už se do mého života nevrátíš."
Gondar k němu zvedl tvář. Pak sklopil zrak a přikývl. "Máš mé slovo." Řekl. Nebylo mu úplně rozumět kvůli jazyku.
Yoda se zamračil znovu. "Jestli tě ještě někdy najdu, jak mě vyhledáváš, už tě naživu nenechám."
Gondar kývl hlavou. "Rozumím."
"Tak vypadni." Odpověděl Yoda. "Už tě nechci nikdy vidět."
Poražený Whill se s námahou zvedl a odešel, stále se držíce za břicho.
Yoda se ale nezačal smát. Usadil se bedně, která u byla a začal brečet…

Rafael se slitoval. Došel k němu, aniž by Saie vytáhl. Usadil se na bedně vedle něj. "Nevěděl jsem, že jsi ztratil rodinu."
Yoda zvedl tvář, stále na ní měl Gondarovu krev, kterou teď setřel rukávem.
"Jak jsi se s tím vůbec dokázal smířit?"
"Vypadám na to, že bych s tím byl smířený?" Zeptal se Yoda.
"Ne." Přiznal Raf. "Pověz mi o tvém synovi." Žadonil.
Yoda si setřel další slzy. "Nemám sílu o tom mluvit."
"To tu chceš sedět a nic nedělat?"
"Rafe," Yoda si povzdechl. "Jsem naštvaný, ale ne dost, spíše smutný… Slyšel jsi to?"
"Jo." Raf se otočil za zvukem. "Foot."
"Už jsem dost naštvaný," řekl Yoda.
"Za Lea," řekl tiše Raf a vytáhl saie.
"Za Lea," zareagoval Yoda a vytáhl ostrou katanu, kterou si sám vyrobil, nebyla nejlepší, ale ostrá a nebezpečná…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama