Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Tak jak to nikdy nebylo (2.část)

12. listopadu 2009 v 21:04 | Morell |  Kreativita
Kapitán si večer sedla u sebe do křesla a v klidu dopsala deník. Byla ale unavená a tak tam taky usnula…
Otevřít oči a ležet v cele naprosto neznámé lodi není nic hezkého, obzvlášť když kapitán zjistila, že tam není sama. Kousek od ní leželo drobné, zelené a patrně zraněné stvoření. A cítila, že i ona sama je zraněná. Do cely vešly stráže a vytáhly jí na nohy. Následně jí jeden z nich silně polil ledovou vodou, což ji plně probralo.
Ten člověku podobný netvor se na ní zašklebil. "Půjdeš se mnou, ano?"
Neměla sílu odporovat.
Odvlekli ji kamsi jinam a tam z ní strhli uniformu. Velitel stráží jí přejel rukou přes záda a pak se jí sklonil ke tváři.
"Asi neznáš naše nepřátele, že?" Zeptal se chladně. "Buď rozumná a moc tě nepoznamenáme." Měl v ruce důtky a těmi teď jemně praštil Catrhyn přel ještě látkou skryté nohy.
"Nevím, kdo jsou vaši nepřátelé," řekl kapitán.
"Opravdu?" Strážník mluvil tak chladně, až mu málem tuhl vzduch před tváří. "Myslíme si něco jiného."
Pak se zvedl a otočil se ke strážím. "Co kdybyste ji připravili?"
Když se k ní další dva přiblížili, bylo jasné, že něco nebylo v pořádku. Jeden ji přitiskl k zemi, zatímco druhý ji zbavil nožem zbytku oblečení. S tím na ní jeden z nich použil jakýsi lékařský přístroj. A jí to bolelo v celém těle.
Kapitán se během druhé vteřiny probrala úplně propocená opět v křesle.
"Počítači, světlo!"
Po chvíli se uklidnila, když si uvědomila prostor kolem sebe. A pak si skryla tvář do dlaní…


Neelix se vydal do kuchyně, aby začal vařit snídani. Broukal si, i když tam vešel a zapnul hořáky na plotnách, aby mohl začít. A v té záři ohně spatřil postavu kapitána u okna.
"Kapitáne, takhle brzo vás tu nepamatuji."
Kapitán se otočila jeho směrem. Bylo vidět, že je zamyšlená a něco ji trápí.
"Neelixi? Stalo se vám někdy, abyste o něčem uvažoval v bdění i ve snech?"
"Kapitáne?"
"Připadá mi, že mě to pořád sleduje." Přiznala kapitán. "jako bych ve své mysli viděla útržky příběhu. Ještě jsem nezažila nic podobného."
"U nás věříme, že všechny sny a představy pochází odjinud, z jiného světa a pomáhají nám představit si, co bychom sami nikdy nevymysleli."
Kapitán se zahleděla na vlastní odraz ve svém hrnku s kávou. "Nevím. Děkuji, budu mít o čem přemýšlet."
Neelix se vydal do kuchyně.
"Kapitáne, je tu náš host."
Kapitán zvedla oči od kávy. Byla to ta samá místnost, ale svítila tu světla a byla tu zřejmě konference a všichni byli v oficiálních uniformách. Mluvil s ní velitel Chakotay a rychle ji vedl ke dveřím, kterými prošel muž, který vypadal na člověka. Přes bílý oblek střihem blízký kimonu měl hnědý plášť, dlouhé hnědé vlasy v jednoduchém účesu.
"Rád vás poznávám," řekl klidně.

"Také vás tu ráda vidím, pane…"
"Říkejte mi prostě Obi-Wan." Řekl mírně ten modrooký tvor. "U nás není zvykem přísně dodržovat autority."
Kapitán se pousmála. "Jak si přejete… Obi-Wane. Rádi bychom u vás několik dní zůstali a nabrali zásoby."
"U nás si kromě toho i odpočinete, trvám na tom." Řekl Obi-Wan se smíchem. "Naši lidé upravili jednu kotvící kóji pro vaši loď. Můžete odpojit systémy pohonu a nechat odpočinout i Voyager."
"Obi-Wane?"
"Pro vysvětlenou, Catryn, naši lidé věří, že všechno má svou duši, včetně vesmírných lodí." Zareagoval Obi-Wan. "A podle toho se k nim tak chováme." Pak ztišil hlas. "A podle naší studie to snižuje poruchovost všech systémů."
Kapitán obdivně přikývla. "Je pravda, že mi to tak někdy připadá. Ale je to jen loď, kus techniky."
Obi-Wan se nepřestal usmívat. "To je přesně ono. Pro vás je to jen loď. Pro mě je to něco, co vaši lidé stvořili, aby vám to sloužilo. Ale ani vás nebaví něco dělat, když za to nejste chváleni, nebo alespoň uspokojeni. Není to tak?"
Kapitán přikývla. "Vyhrál jste."
A pak se mu zahleděla na chvíli do očí, jako by v nich mohla utonout.
A najednou se zase dívala do kafe u okna. Zvedla hlavu a znovu spatřila Neelixe, jak chystá snídani. Tady se něco děje, pomyslela si.


Deník velitele Chakotaye, hvězdné datum 57404,7. Vrátil jsem se s výsadkem z dvoutýdenní mise s obchodním účelem. Byli jsme úspěšní a dovezli trochu deuteria a spoustu zásob. Deltaplán je přeplněný. Dokonce jsme museli některé zásoby uložit i do prostorů pro posádku: sonická sprcha, skříně pro obleky do zimy a kosmu, no bylo tam těsno. Teď musím podat hlášení kapitánovi Janewaové. Tuším, že si se mnou ráda promluví…

Jenom pár hodin poté, co si kapitán promluvila s Neelixem, za ní do pracovny přišel velitel Chakotay.
"Přicházím podat hlášení, kapitáne." Řekl formálně… "Kapitáne, není vám nic?"
Chakotay už od pohledu poznal, že něco není jak má. Kapitán seděla na pohovce a na klíně měla vychladlou kávu.
"Nejsem si jistá." Pak odložila kávu. "Jak jste uspěli?"
"Docela dobře. Přivezli jsme z blízkého systému nějaké zásoby, ale klidně bych se tam vydal s lodí a doplnil sklady."
Kapitán přikývla. "Souhlasím. Nevíme, kdy se nám podaří najít nový zdroj zásob."
Chakotay si všiml, že znovu upadla do zamyšlení. "Catryn? Něco není v pořádku?"
"Nejsem si jistá, Chakotayi." Řekla popravdě. "Občas mi asi nějak silněji uletí myšlenky a zdá se mi, že ve své mysli pozoruju sama sebe při různých událostech. A děje se to i v mých snech."
"Jako třeba?"
"Třeba před chvílí se mi zdálo, že pozoruju sebe sama při diplomatickém jednání, ze kterého se vyklubalo utajené rande."
Chakotay se usmál. "To není tak zlé, ne?"
"Před dvěma dny se mi v noci zdálo, že mě pár stráží mučí v nějakém vězení. Včera jsem v jídelně viděla sebe, jak se loučím se Sedmou na polorozpadlém Voyageru… Zatím to moc nechápu, ale myslím si, že je to více, než jenom představy."
"Skoro to zní, jako byste měla telepatické spojení s jinou kapitánem Janewayovou."
"A taky jsme narazili na trosky sondy z Voyageru. Ale naše není."
"To zní zajímavě. Možná bych pro vás něco měl. Když jsme se vraceli ze sklizně, iontová bouře nás donutila razantně změnit kurz. Doletěli jsme až k jedné mlhovině. U ní byly desítky ionových stop. Ta nejstarší byla podobná stopě lodi federace. Ale milion kilometrů od okraje mlhoviny všechny stopy mizí. Proletěli jsme tímhle pásmem s Deltaplánem a taky za námi žádná nebyla. Navíc jsme tam měli velmi malý dosah senzorů."
Kapitán pocítila zvědavost. "Zní to zajímavě. Možná si vezmu deltaplán a prozkoumám to tam."
"Dovolte mi letět s vámi," řekl velitel. "Nevíme, co tam bude."
Kapitán přikývla…

"Velitel měl pravdu," řekla Sedmá kapitánovi. "Ta mlhovina je známá i borgům, její označení je mlhovina 342. Mnohokrát jim tam zmizelo mnoho lodí, které chtěli asimilovat. A navíc jsou borgské lodě moc velké na to, aby přežily v mlhovině. Cokoli s průměrem větším než třicet metrů je mlhovinou zničeno. Borgové mají teorii, že byla vyrobena uměle."
"To je úžasné," řekla kapitán. A pozorně si v astrometrice prohlížela tvar a velikost mlhoviny. "Její okraj se setkává s okrajem velkého pásu asteroidů."
"Ten pás asteroidů je podobně zvláštní, v blízkosti mlhoviny, asi do pěti milionů kilometrů od mlhoviny nelze efektivně používat senzory." Zareagovala Sedmá.
"Takže nevíme, co se tam ukrývá." Pochopila kapitán.
"Vyjma to slepé místo," namítla Sedmá, "vidím v tom poli asteroidů trosky asi dvou desítek lodí. Ale nepoznávám konfiguraci ani jedné z nich."
"Znají zde borgové nějaké rasy?"
"Ano, znají, druh 9126, jeden z velmi mála druhů, který se borgům nepodařilo asimilovat. Brogové si myslí, že vytvořili tuto mlhovinu jako úkryt před nepřáteli. Je to efektivní strategie. Ale před pěti lety zmizeli. Patrně odešli do jiné části galaxie ale borgové od té doby o nich neslyšeli, ani z vlastních lodí ani od asimilovaných druhů."
"Myslíte, že se něco mohlo za ty dva roky, co jste oddělena od společenstva, změnit?"
Sedmá zaváhala. "Nejsem si jistá."
"Takže teoreticky bychom nepřátele čekat neměli." Zareagovala kapitán.
"Myslím, že ne," řekla Sedmá. "Od té doby, co druh 9126 zmizel, tu žádná vyvinutá rasa nežije. Ani borgové už tudy moc nelétají."
Kapitán s klidem odešla rozdělovat rozkazy, než odletí na průzkum.
Sotva z astrometriky vyšla, zarazila se. Přepážky a stěny nesly stopy boje, viděla prasklé potrubí a na stěnách stopy fazerů a jiných zbraní, které nepoznávala. Vydala se raději na můstek, aby informovala vyšší důstojníky. Cestou viděla spoustu škod. Nejhorší bylo tratoliště krve v turbovýtahu a u vchodu do něj. Ve výtahu bylo zničené ovládání.
"Můstek!"
Turbovýtah se rozjel. Kapitán zavřela oči a snažila se zůstat v klidu. Jakmile se výtah s ní zastavil, otevřela je a vešla na můstek. Vše vypadalo v normálu…

Vzhledem ke dráze letu se kapitán rozhodla s Deltaplánem letět až další den. Dneska zvládla povinnosti dříve, tak si u sebe v kajutě četla jednu ze svých oblíbených knih. Najednou jí jemně padly oči od řádek, když se ozval zvuk 'rádoby' zvonku.
Zvedla hlavu a pohlédla ke dveřím. "Pojďte dál."
Do místnosti vešel Obi-Wan. "Neruším?"
Kapitán se usmála. "Obi-Wane, myslela jsem, že máš práci…"
"Ne, Cathryn, měl jsem práci, ale umím ji rychle vyřídit." Řekl mírně a usmál se.
Kapitán vstala a stoupla si pěkně k němu. "Dáš si čaj?"
Obi-Wan spokojeně přikývl. "To mě neurazí."
Kapitán tedy šla k replikátoru a během dvou sekund z něj vytáhla kávu a čaj, který podala Obi-Wanovi. Společně se usadili na gauči.
"Proč jsi přišel, Obi?"
"Chtěl jsem tě vidět, než odletíte." Řekl tiše. "Chtěl bych si s tebou něco objasnit."
Kapitán se napila kávy a přikývla. "Mám stejný problém. Alespoň to vyřešíme společně."
"To bychom měli, protože… bych ti rád řekl pravdu."
"Opravdu?" zaváhala kapitán. "Zatím jsem nezjistila, že bys mi lhal?"
"To zrovna ne," řekl Obiwan s úsměvem. "Ale vážné to je." Pak se jí zahleděl do očí. "Budeš mi chybět, až odletíš. Vezmeš sebou i kus mé duše."
Kapitán mu pohled oplatila. "Ráda jsem tě poznala. A je škoda, že tě nemohu nabrat na loď."
"Necítil bych se tu dobře, člen posádky nemůže nic mít s kapitánem." Citoval zákony federace Obi-Wan. "Ani jediný dotek." S tím Cathryn pohladil po ruce a soustředil se na teplo jejího těla. S tím jí ruku jemně sevřel.
"Ani jediný polibek," řekla kapitán a přiklonila se k němu.
Brzy se opravdu políbili. A bylo to příjemné. Kafe a čaj nechali na stole, když se začali objímat a důvěrností začalo přibývat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama