Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Mistr Jedi - vzkříšení (4. část)

1. května 2010 v 2:10 | Morell |  Mistr Jedi - vzkříšení

4. Přítomnost

Yoda sice ze své genetické paměti nemohl tak mocně těžit, jako Gondar, ale pod jeho vedením mohl už alespoň trochu snášet kruté Soranovo zacházení. Alespoň měl v blízkosti někoho, kdo s ním soucítil a dával mu trochu pocitu bezpečí. Byla opravdu úleva, když po testech mohl odpočívat v Gondarově objetí. A stejně tak umožnil vždycky Gondarovi najít úlevu v jeho objetí. Po pár dnech se Yodova ruka zotavila z kyseliny, ale mezi tím na ní přibylo mnoho jiných ran.


Po jednom z delších testů Gondara vrátili do cely mnohem zuboženějšího, než běžně. Yodovi se zdálo, že musí každou chvíli ztratit vědomí. Kromě běžných ran Yoda zjistil, že Gondarovi chybí jeho černá kůže na chodidlech. Gondar měl na nohou obvazy, velice mizerně mu chránící zranění, ze kterého vytékala kyselá krev. Přes všechno Gondarovo skučení a protesty Yoda obvazy z nohou postupně sundal a převázal mnohem lépe. Další vážnou ránu měl Gondar na ocase. Té se ale Yoda ani nedotkl, Gondar ho už dříve varoval, že by to mohlo vést k tomu, že by ocasem trhl a Yodu vážně zranil, možná i zabil. Nakonec si usadil Gondara do klína, objal ho a nechal, ať si o jeho rameno opře hlavu. Gondar se o něj s povzdechem otřel tváří a usnul.
Yoda se zhluboka nadechl a zavřel oči. Chtěl Gondarovi pomoct získat léčivou energii ze Síly. Snažil se zapomenout na bolest a vnímat jen to příjemné, Gondarovu přítomnost a Sílu. Jeho dech se pomalu zpomaloval, jak nad ním přestával mít kontrolu. Pak pocítil, co ještě nikdy. Naskočila mu husí kůže, cítil jemné svědění a záři v poli Síly. Něčí přítomnost. Místo aby se vyděsil, ještě více se uvolnil, když pocítil teplo rukou na svých ramenech. Jeho tělem protékala mocně Síla a jeho rukama dál do Gondara. Yoda pocítil na tvářích vlastní slzy, ale při takovém napojení na Sílu se jeho mysl propadala do transu…
Když se probral, Gondar ještě spal. Yoda se zhluboka nadechl. Cítil se mnohem volnější, necítil žádnou bolest. Pak si uvědomil, že stále vnímá tu něčí přítomnost. Seděl blízko nich a tiše pozoroval.
Po chodbě přešel Soran a jako kdyby zavál vítr, pocit zářivé přítomnosti zmizel. Yoda se vnitřně otřásl strachem. Naštěstí jen prošel. Yoda se natáhl tak, by si Gondara udržel v náručí a raději se snažil také usnout…
Během chvíle se probral Gondar.
"Yodo," řekl tiše.
"Jak ti je?"
Gondar se usmál. "Je mi dobře." Řekl spokojeně. "A ani nevíš, co se mi zdálo."
"Tak mluv."
"Cítil jsem přítomnost, mocnou bytost. Myslím, že tu byl."
Yoda se mírně usmál…

Jen o něco později už Gondar zase seděl a protahoval se. Pak došel ke stěně a zkusil na ní vyšplhat. Naštěstí mu díky léčivé moci Síly už narostla kůže na chodidlech, tak mohl po všech čtyřech pomalu vyšplhat na strop a po něm přejít na druhou stranu místnosti. A pak zase na zem.
"Co bys řekl masáži?"
Yoda se s úsměvem položil na zem…

"Co si vlastně ještě pamatuješ?"
"Nejsou to mé vzpomínky," připomněl Gondar.
"Prosím," pokračoval Yoda. "Vyprávěj mi to."
Gondar si povzdechl. "není toho tolik, žádný celý příběh."
"Tak mluv o tom mistru Yodovi. Jaký byl?"
Další povzdech. "Ty jsi teda zvědavý. Ale není moc o čem vyprávět." Zavřel oči a jemně dlaní přejel po Yodově noze.
Yoda ležel na boku a Gondar se mu usadil u zad. Byl uvolněný.
"Víš, Yoda byl… zvláštní. Celý život zasvětil řádu Jedi. A z toho, co vím, to byla cesta, kterou chtěl jít. Uměl žít."
"Jak to myslíš?"
"Byl smířený se životem, vždy dokázal udržet si světlo v srdci. Snažím se nebrat jeho vzpomínky jako své, ale splývají mi. Asi se s tím musím prostě smířit a brát je jako dar."
"Máš dar, já nemám žádný."
"Jak to?" Zeptal se s úsměvem Gondar. "Máš podobu whilla, jsi zdravý a odoláš i silným kyselinám bez zranění."
"Tak jak to, že ta Soranova tak…"
"Byla mnohem silnější, extrakt z vetřelčí krve. V ní je jí asi dvě až pět procent, ne více. Polil ti ruku skoro osmdesáti procentní kyselinou. Když už jsi u toho, ruka se ti zahojila?"
"Hojí se," zareagoval Yoda, "ale na dotek pořád bolí." Věnoval pohled stále mírně zarudle ruce, na které byly stále stopy rozleptané kůže i odhalené svaloviny. Už to ale zarůstalo. Yoda si povzdechl. "Ještě dlouho se hojit bude."
Gondar přejel rukou přes mnohočetné jizvy na nadloktí Yody, příjemným pohlazením. "Tvé tělo se uzdraví, pokud bude zdravý tvůj duch." Gondar cítil pod prsty teplo Yodova těla, přivádělo mu to zvláštní pocit souznění.
"Gondare?"
"Ano?"
"Je ještě jedno slovo, kterým si můžeme říkat." Otočil s námahou hlavu, aby viděl Gondarovi do tváře. "Bratři."
Gondar přikývl a usmál se. "Tak mi klidně říkej, bratříčku."
Yoda zavřel oči a zase svou hlavu položil na podlahu. "Hlaď mě dál," řekl prosebně. "dělá mi to dobře…"

Po chvíli se prohodili.
"Gondare, co je? Jsi napjatý, uvolni se."
"Promiň, v mysli mi roste stín. Bojím se o nás."
"Jen klid, jsem tu s tebou." Řekl tiše Yoda. "Uvolni se."
Moc to nešlo, Gondar cítil strach. Po chvíli zavřel oči a dovolil Síle, aby mu pošeptala jasněji, co se děje…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama