Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Mistr Jedi - vzkříšení: Děti mistra (3. část)

13. června 2010 v 12:27 | Morell |  Mistr Jedi - vzkříšení

3. Změna

Smrt přirozenou součástí života je, Gondare…
Gondar s sebou málem trhl úlekem. Svého otce neviděl, jen jeho hlas zaslechl ve své mysli. Otče.
Znovu se uklidnil a vybavil si rozvaliny na Dantooine, svůj domov. Představil si sebe, jak sedí na svém místě na vrcholu enklávy. Tady starého mistra znovu spatřil.
"Smrt trápí tě?" Oslovil ho. "Těla naše tak snadno umírají, ale o tvém skutečném životě rozhodnout nemůže to. Mysl tvá součástí Síly je. Nesmrtelná je."
Gondar přikývl. Vzpomněl si, na co myslel v zahradě, ale z tváře svého otce nemohl nic vyčíst, ani teď, když ho viděl jen ve své mysli. Jsi jen učitelem, nebo nám jsi bližší? Pomyslel si.
"Kdo byl vlastně Gondar?" Zeptal se, ani nevěděl proč.
Přes tvář starého mistra přešel stín zármutku. "Dobrý Jedi on byl." Řekl tiše. "Přátelé byli jsme."
Gondar si pomyslel, že to nemůže být celá pravda. Ve svém nitru to cítil jasně.
"Vzhlížíš ke mně," řekl zničehožnic mistr Yoda a pohlédl do tváře Gondara. "Tvou náklonnost já cítím."

Gondar odvrátil tvář. "To sem nepatří."
"Ale ano, patří to sem. Protože to důvodem bylo, proč za mnou pro radu přišel jsi." Yoda se pousmál. "Mou oporu žádáš ty."
"Vrátím se domů a raději se už nebudu objevovat v galaxii." Rozhodl se Gondar.
"A co Yoda?" namítl jeho otec.
Gondar s sebou trhl. "Nevím, co máš za problém, ale nezdá se mi, že by bylo řešením, že jsem přišel na Coruscant."
"Copak trpělivosti neučil jsem tě já?"
Gondar vydechl. A pak znova. "Odpusť, otče, já jen…" Odmlčel se. "…necítím se na Coruscantu dobře. Ten chrám mi nedá odpočinku. Jako by mě odmítal přijmout."
"Nepřijal jsi ho ty, Gondare. Proto tak zle ti zde je. Jen po návratu toužíš ty."
"A neměl bych snad?"
Jeho pohled se opět střetl s přísností jeho otce. "Gondare…" řekl s povzdechem. "Pokud na vlastním pohodlí více, než na svém bratrovi lpíš, zbytečná má námaha byla."
"A to se mi stane osudným?" Zeptal se Gondar s obavou.
"Stále v pohybu budoucnost je, ty jsi ten, kdo rozhodne o věci této." S tím zmizel…
Gondar byl v rozpacích…

Ani další den, když se ze svého snu vyspal, se nemohl zbavit nervozity. Přesněji řečeno měl strach ze smrti. Když neměl co na práci, zašel do knihovny chrámu a začal studovat jednu z úvah starých mistrů o životě i smrti. Četba ho tak upoutala, že ztratil pojem o čase. Do přítomnosti ho vrátila až ruka na rameni.
"C… co je?" Vykoktal udiveně.
"Chyběl jsi na večeři," odpověděl Yoda. "Jsi v pořádku?"
Gondar si oddechl. "Ano, jen jsem se začetl."
Yoda mu nahlédl do datapadu v ruce. "Vidím, že tě chytila filozofie."
"Tenhle názor je mému srdci blízký. Dokážu se s ním poměrně dost ztotožnit."
"Půjdeš se najíst? Tohle si můžeš přece vzít sebou."
Gondar si až teď uvědomil, že má hlad. "Tak dobře."
Ušli pár kroků, když s sebou Gondar trhl a prohledával zrakem terasu archívu.
"Gondare?"
"Něco jsem zaslechl."
"Tady pořád někdo chodí, Gondare."
Gondar přivřel oči. Ale ne takhle, pomyslel si. Protože ten zvuk nebyl ve vzduchu, ale v Síle a zjevně ho slyšel jen on. Nicméně to nechal být…

"Ty jsi nejedl?" Zaváhal Gondar, když si k němu přisedl Yoda s talířem jídla.
"Hledal jsem tě," řekl Yoda. "Chtěl jsem si s tebou promluvit."
Gondar uvažoval, jestli si někdy zvykne na vařené maso. "O co jde?"
"Rada mě posílá na Naboo, prozkoumat jednu opuštěnou vojenskou základnu a chtěl bych tě s sebou. Myslím si, že ti krátká cesta z Chrámu udělá dobře."
Gondar se pousmál. "Ty mě vždycky prokoukneš, co? Připouštím, že se tu necítím nejlépe. Dobře, pojedu s tebou."
Yoda se pousmál. "Naboo je mírná planeta, džungle, močály, velké řeky…"
"To zní dobře," souhlasil Gondar…

Malá loď odstartovala a našla si skrze nekonečné proudy spídrů a lodí cestu pryč z atmosféry. Motory zazvučely a loď přešla na nesvětelnou rychlost.
Yoda se opřel do křesla a pozoroval Gondara, který už zase shodil tuniku a byl tu jen v kalhotech, z nichž trčel jeho dlouhý ocas. Yodu napadlo, že Gondar vypadá, jakoby nosil na rukou dlouhé, černé drápaté rukavice. Vypadal opravdu, jako by je mohl sundat. Yoda zakroutil hlavou. To by nebylo možné, protože Gondarovo černé brnění na rukou nebyly rukavice, ale zrohovatělá, tvrdá kůže, ne nepodobná krunýři. A na dlaních a prstech měl citlivou černou jemnou kůži, schopnou pevně se přisát k téměř jakémukoli podkladu. Kdyby mu někdo jeho černý pokryv rukou někdo strhl, nalezl by pod nimi už živé maso. A zanechal by po sobě spoustu bolesti a roky trvající léčbu. Yoda zavřel oči a tyhle myšlenky zahnal. Tohle by Gondarovi nikdy neudělal.
"Yodo?" Oslovil ho tiše Gondar.
"Ano?"
"Viděl jsi někdy… našeho otce? Myslím na holozáznamech v Archívu?"
Yoda si povzdechl. "Mnoho jsem četl, z historických záznamů, viděl jsem ho na dochovaných záznamech ze zasedání senátu, Ale deníky, nebo jeho učení ne. Většina informací a dědictví řádu Jedi byla zničena při zničení Chrámu na konci klonových válek. Většina informací, které máme k dispozici je mladší."
"Zajímalo by mě, jak žil."
"Mnoho informací podali historikové, jeden dokonce od něj získal za jeho života mnoho informací, v archívu toho je hodně." Přivřel oči. "Ale to není přesně to, co bys chtěl pochopit, že?"
"Našel jsem si jméno Gondar, ale nemám ponětí, odkud je, nebo co znamená."
"Trápí tě to?"
"Zajímá."
"Víš, co zajímá mě? Proč otec nikdy neměl děti. Má teď nás, ale vlastní, s nějakou ženou… Nemohu pochopit, jak mohl souhlasit s tehdejšími myšlenkami řádu."
"Možná s tím prostě souhlasil." Gondar sklonil hlavu na stranu. "Napadlo tě někdy uvažovat o tvém životě? A o tom, že bys ty měl děti?"
Yoda se odmlčel. "Jednou bych je chtěl mít," připustil. "Ale nechci jim připravit osud strachu před vládou naší domovské planety, která financovala Soranův projekt."
"Já je mít ani nebudu." Odpověděl Gondar. "Jsem sterilní."
"To je mi líto."
Gondar se pousmál. "Nemusí. Jestli je pravda, co jsem viděl, pak můj život bude moc krátký na to, abych mohl vychovat děti."
Yoda kývl hlavou. "Takový věci neříkej. Kromě toho, pokud je budu mít já, strýček se bude hodit, ne?"
Gondar se ze srdce rozesmál. Ta myšlenka mu zvedla náladu. "A už tě některá žena za srdce chytila?"
"Zatím ne," vydechl Yoda. "A jestli je můj odhad správný, pak znám další důvod, proč náš otec rodinu nevyhledával."
"Odhad?" Gondar zaváhal. "Jaký odhad?"
"Myslím si, že nebyl zrovna hetero."
"Jsi po něm?"
"Napůl." Připustil Yoda.
Gondar se pousmál. "Já se ti taky líbím?"
Yoda se k němu přiklonil. "Máš něco do sebe, to ano." Řekl sladce. Pak se ale uchechtl. "Ale necítím, že bych s tebou chtěl spát. Vidím v tobě bratra a přítele, možná trochu bližšího, ale tohle ne."
"Tys to řekl i za mě," smál se Gondar. V mysli se nad tím ale zamyslel. Ale nakonec souhlasil, že Yoda má pravdu. Mají k sobě velmi blízko, jejich vztah se velmi upevnil pod krutostí Sorana. Možná časem tahle poslední bariéra padne a k něčemu dojde, ale ta pravděpodobnost je velmi malá. Jsou geneticky moc podobní jeden druhému…

Po přistání se oba vydali na průzkum. Přistáli v jedné z vesnic a pěšky se vydali přírodou k základně. Příroda nabádala k radosti a vzduch byl po dešti vlahý a čistý. Gondar spokojeně šel kousek od Yody, oba šli po břehu řeky, když Gondar opět pocítil v Síle přítomnost. Řekl Yodovi, aby se zastavil a znovu se zaposlouchal do Síly. Teď už si byl jistý: někdo je sleduje a je zatraceně dobrý v tom, co dělá. Gondar ho opět ztratil.
"Kdo to je?" Zeptal se Yoda, když uhodl Godarovy úmysly.
"Nevím jistě," odpověděl Gondar. "Ale je velice dobře skrytý v Síle, vždy ho pocítím jakoby zábleskem a pak mi zase hnedka zmizí."
Yoda ukázal na řeku. "Kousek od nás je brod přes řeku."
Gondar se odvrátil od obzoru a šel za Yodou…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama