Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Mistr Jedi - vzkříšení: Jen mezi námi (5. část)

25. září 2010 v 9:29 | Morell |  Mistr Jedi - vzkříšení

5. Kořeny

Gondar, když se probral, hned zjistil, že není tam, kde usnul. Yoda, jeho bratr ležel kousek od něj a stále spal. A pak tu byl třetí whill, starý, ale klidný. Gondar vnímal, jak z něj vyzařuje obrovská důvěra, která ho uklidňovala.
"Spal jsi dobře?" Zeptal se mírně.
Gondar si oddechl. "Poměrně ano."
"Naši lékaři vás vyšetřili, když jsi spal."
"Proč mám pocit, že mi chceš… pardon, mistře… chcete říct, kdy zemřu?"

Starý Jedi se pousmál. "Tak zlé není to, Norane. Závažné nicméně to je." Pak se smát přestal. "Řekni mi, odkud jizvy ty máte?"
Gondar se zatvářil kysele. "O tom nechci mluvit."
Jedi si ho obezřetně prohlížel, ale pochopil upřímnost jeho slov. "Dobře. Hypoteticky… Mnoho jizev v krátkém čase získali jste, ty stejnou intenzitu mnohem déle snášel jsi to. Myslím já, že vězněni byli jste, mučeni, ale proč?"
Mlčet přišlo Gondarovi nejlepší.
"Nějaký záchvat bolesti nepamatuješ si?"
Gondar netušil, o čem starý jedi mluví. Ale až teď mu došlo, že před ním sedí mistr Yoda. "Ano, jeden ano. Bolest v hrudi, vystřelovala mi do ruky, přebyla i mé ostatní bolesti… Vy víte, co to bylo?"
"Infarkt."
"Cože?"
"Důsledkem dlouhodobého strachu a stresu. Tepna na srdci praskla ti."
"Jak je to vážné?"
"Velmi mladý jsi. Tvé srdce silné je a mrtvá tkáň v ničem nebrání ti, pokud posoudit to mohu. Ve velmi dobré formě jsi, Kdyby vážné bylo to, bez problému nežil bys s tím. Tvé tělo přizpůsobilo se tomu. Hádat troufnu si, že ve stáří problémy s tím můžeš mít, ale pro teď v pořádku jsi."
"A můj bratr?"
"Nic takového neprodělal on." Řekl mírně starý mistr.
Gondar si oddechl. "Alespoň, že tak… ale, kdy jste nás vyšetřili?"
"Lanor probral se a s tebou pomohl nám. Pod sedativy byl jsi." Odvětil mistr Yoda. "A i přesto bránil ses."
"Nemám rád doktory." Odvětil Gondar.
"Lékařské pokusy dělali na vás, že?"
"No dobře, drželi nás na vědecké stanici, kde chtěli zjistit, kolik toho sneseme." Gondar se pomalu zvedl, zavrávoral a chytil se gauče.
"Opatrný buď, ještě doznívá to." Také vstal a došel ke Gondarovi.
Pak chytil jeho tvář do dlaní a zadíval se mu do očí. Hlubokým a zvědavým pohledem. Gondar mrkal, ale neucukl. Yoda zjistil, že jeho pohled mu nevadí a že je i on na něj zvědavý. Starý mistr se podivil sám nad sebou, když si uvědomil, jak moc je mladík podobný jemu zamlada. Byl to instinkt, vycházející až ze samotného základu jeho bytosti. Zabolelo ho to, dokonce natolik, že musel ucuknout pohledu jeho mladých očí.
"Později vrátím se." Řekl mistr Yoda rozhodně a měl se k odchodu. Ve dveřích se zastavil. "Tenhle byt vám k dispozici prozatím je. Volně pohybovat můžete se, ale problémů vyvarujte se, ano?"
"Pokusíme se." Odpověděl Gondar.
Mistr Yoda odešel…

"Yodo?" Oslovil Gondar svého bratra, který se pomalu probíral.
Yoda si zívl a usadil se. "Vypadáš dobře."
"No, díky."
"Co je?" zaváhal Yoda.
Gondar ze sebe vydal cosi podobného zklamanému úsměvu. "Myslel jsem si, že jsem na Sarkorys dostal záchvat, nebo tak něco. Nikdy mě nenapadlo, že jsem prodělal infarkt… Je to vůbec v mém věku možné?"
"Je to možné. Velmi vzácné, ale možné."
Gondar pokrčil rameny.
"A jak to, že to nezjistili… no vlastně. Tebe by k vyšetření nedostali. I tady mě museli žádat, abych jim pomohl s tebou, když jsem je varoval. A nedovolil jsem jim nic, dokud mi nedovolili na tebe dohlížet, že ti neublíží."
"Děkuji ti." Zareagoval Gondar s úsměvem.
"Zajímá mě, kdy jsi ho prodělal?"
"Nevím to přesně," řekl Gondar. "určitě už předtím, než jsem tě poznal. Myslím, že to byly asi tak dva měsíce před tím, než jsme se setkali."
"Jaké to bylo?"
"Dost zlé, bolelo to. Jako by mě někdo nechal v drtiči. Cítil jsem ten tlak v celém hrudníku a i v levé ruce. Převaloval jsem se, ale nepomáhalo to."
"Nepřešlo to?"
"Omdlel jsem, asi po pěti minutách, možná i dříve. A pak jsem měl… málo energie, časem se to ale srovnalo."
"Vyrovnal ses s tím. Je dobře, že tě to nezabilo. Bez tebe bych…" Odmlčel se.
"Já vím. Dost už o tom, ano?"
Yoda přikývl. "Kde to vlastně jsme?" zaváhal a vykoukl z okna. Pak vyšel z místnosti a všiml si něčeho… "Pojď se podívat."
Gondar vyšel za ním na chodbu a Yoda mu ukázal několik zářezů a vyrytých čar na sloupu. Pak ho zatáhl zpět do bytu.
"Ty škrábance poznávám." Řekl. "Je možné… že chrám nebyl nikdy stržen?"
"Počkej. Pokud by nikdy nebyl stržen, to znamená co?"
"Nezměnil se chrám, ale celý Coruscant. Celá planeta se točí okolo jiné osy."
Gondar zaváhal. "Jak to myslíš?"
"Ty zářezy byly na jižní straně chrámu. Ale my jsme na západní." Vysvětlil Yoda.
"Vypadá to, že se za těch tisíc let přece jen něco stalo…"
Yoda pokrčil rameny. "Informace pro nás působivá, ale kdo by nám uvěřil?"
Gondar přikývl. Něco na tom bude…
"Doufám, že tu nezkysneme." Prohodil Yoda.
"Snad se nebojíš?"
"Nebojím!" Vyhrkl Yoda zostra. Pak si to uvědomil. "Promiň. Omlouvám se, jsem jen… frustrovaný z toho všeho."
"Za to se nemusíš stydět, bráško," řekl mírně Gondar. "Zvládneme to…"

Gondar nemohl v noci vůbec spát. A nebylo to jen tím, že se mu tu zdálo ještě rušněji, než v budoucím Coruscantu. Přejížděl si rukou přes hruď a uvažoval nad svým infarktem. Pohrával si i s myšlenkou, že mu Soran infarkt způsobil, aby věděl, co se s ním stane. Kolikrát si ho Soran mohl zkopírovat pro pokusy? Možná, že měl jen více štěstí, než ostatní. Beze spánku byl Gondar z prolétajících vznášedel poněkud nevrlý. Nakonec se usadil u konzole a dálkově si zpřístupnil knihovnu a začal se brouzdat v záznamech…

Jelikož měla Rada jiné problémy, byla celá záležitost s oběma whilly odložená o pár dní. Obi-Wan, když jim to sděloval, naznačil, že se může jednat o odklad "naneurčito". Už jen to byla trochu úleva, ale ne pro všechny. Anakin začal hlídkovat okolo, aby se ujistil, že žádné problémy nebudou. Nicméně i jeho ostražitost trochu polevila oproti době, kdy byl Yoda v cele a podezřelý z paktu se separatisty. Že se téhle reputace zbavil úplně ale také říct nešlo.
Yoda svůj čas začal využívat ke studiu historie, jelikož mnohé z toho, co měl zde přístupné, bylo v jeho době ztracené. Chvíli se dohadoval s mistryní Jocastou o přístupu k holokronům, ale musel se smířit s tím, že ho ta milá, ale rozhodná stará žena k holokronům prostě nepustí. Také byl zaujatý studií o midichlorianech…
Gondar se také o historii trochu zajímal, ale raději sledoval hloučky žáků, jak pod vedením mistrů z chrámu poznávali Sílu, a učili se. Ale nesledoval je pořád. Větší část dne strávil vlastním zdokonalováním. Často s pomocí svého bratra si doplňoval znalosti a některé zkušenosti, důležité pro zkoušky, které ho čekají, pokud se vrátí do své doby. Potřeboval se zdokonalit ve vědomostech, třeba v první pomoci nebo některých formách používání Síly. A také šerm. Ten Gondarovi zrovna nešel. Sice základy zvládal, nějak se ubránit dovedl, ale byl neobratný a neměl se sebou v tomhle ohledu mnoho trpělivosti. Ale dokud neovládne formu Shi-cho, která je spíše instinktivní, než stylová, Yoda ho odmítá učit dalším, složitějším formám… Což bylo rozumné.
Při jednom z jejich tréninků ve venkovní zahradě je náhodou objevil mistr Yoda, který se po zahradách rád toulal. Oba whillové byli tak zaujatí bojem, že okolo nich mohl bez problému projít i mnohem hlasitěji, ale on se proplížil ke stromu, u kterého měl lepší výhled. Brzy rozpoznal Gondarův antitalent, ale chvíli mu trvalo, než zjistil, co ho tak brzdí. Pak se ale oba bratři zastavili.
"Už mi to stačí," řekl Gondar vydýchaně.
"Souhlasím, čtyři hodiny je docela dost času na boj, odpočineme si."
"Zajdu nám pro pití. Chceš něco Gone?"
Gone? Mistr Yoda začal váhat. Tohle slovo neslyšel už dlouho.
"Aspoň dva litry." Odpověděl Gondar.
Yoda se po chvíli vrátil
"To už jsi tady? Ještě jsem při vědomí."
"Blbečku." Namítl Yoda a jemně Gondara polil vodou.
"Tohle jsem potřeboval." Odvětil Gondar. "zbylo tam i něco k pití?"
Yoda mu podal flašku s pitím.
"Yodo, ty jsi zázrak."
"To je fajn slyšet." Řekl tiše Yoda. Pak ale ztišil. "Přestaň mě v duchu olizovat."
"Přestaň mi číst myšlenky!"
Yoda se rozesmál.
Gondar ho polil vodou.
Jsou jako malí, pomyslel si mistr Yoda. Ale jim to přeji. Na chvíli zabloudil do vlastních vzpomínek, dobrých i zlých. I když to Obi-Wan před ním skoval, ne moc dobře a Yoda se o obou whillech dozvěděl dost. Třeba právě jejich tak nízký věk. Droid zjistil, jakou metodou byli klonovaní a starý mistr tak věděl moc dobře, že oni žádné dětství neměli.
Tiše je sledoval, jak odpočívali a pak se znovu dali do cvičení s meči. Po chvíli se ale jeho nemoc z povolání opět projevila.
"Takhle nejde to, mládě." Vyhrkl a šel ke dvěma whillům poučovat.
"Mistře?" vyhrkl ze sebe Yoda.
"Ehm…" Gondar se nezmohl na víc.
"Meč držíš ty, jako by k tobě patřit neměl." Pokračoval. "Ty štítíš se ho?"
"To ne," namítl Gondar.
"Sevři ho." Řekl mírně Yoda.
Gondar zaváhal, ale stejně vzal meč do rukou.
Yoda máchl rukou a meč Gondarovi bez námahy vytrhl jednou rukou. "Teď ty."
Gondar chytil meč, ale Yoda trhl rukou tak, že Godnarovi jeho meč opět vyklouzl.
Yoda o krok ustoupil (kvůli bezpečnosti) a meč zapnul. Pak si ho v rukou prohlédl. "Práce krásná to je. A bílá čepel je vzácná." Sevřel meč v ruce a několikrát s ním okolo sebe švihl. "Vyvážený a vyrovnaný." Meč zhasl a Yoda si ho párkrát ještě otočil v ruce. Pak se znovu otočil na Gondara. "Sestrojil jsi ho, mládě. Odrazem tvé duše meč tento je."
Gondar zabručel. "Já vím, ta zbraň je mým životem a zodpovědností. Mám pokračovat?"
"Hmm, a rozumíš tomu, co učili tě?" Naznačil Yoda.
"Rozumím, ale nemám rád násilí." Gondar si pohlédl na dlaně. "Nevíš, co jsem zažil."
Starý mistr sklonil hlavu na stranu. "Tvému stylu boje odpovídá to." Vrátil meč Gondarovi. A pohybem hlavy vyzval Yodu, ať kousek ustoupí. "Bojuj se mnou."
Yoda si odložil hůl a plášť. Pak se rozkročil a jeho tělem protekla Síla, jako by do něj uhodil blesk. Pomalu obcházel Gondara.
Gondar měl sice napůl vetřelčí tělo, ale do teď netušil, jak nebezpečně mohl Yoda vypadat, když byl odhodlaný bojovat.
"Bojíš se mě." Řekl tiše Yoda. "Vidím to. Soupeřem nejsi mi. Ve chvíli zabít bych tě mohl."
Gondar sevřel v rukou meč.
"Tak se mnou bojuj."
Gondar se nadechl, ale obavy mu zadržely ruku.
Meč mistra Yody vzplanul zeleným světlem.
"Dobře," špitl Gondar a Zaktivoval meč.
"Narovnej se přece," napomenul ho Yoda. "Vypadáš jako strašpytel."
Mistr vystartoval a Gondar jen s obtížemi vykrýval jeho útoky. Pak klopýtl a zavřel oči. Když je po pár vteřinách konečně otevřel, zjistil, že Yoda kromě svého meče svíral v jedné ruce i Gondarovu s mečem a jej druhou rukou. "Chvěješ se ty. Vyděšený jsi."
Yoda seděl usazený kousek od nich a pozoroval je.
"Mládě," řekl mistr Yoda už mírněji. "Uklidni se." Pak se otočil k Yodovi. "Na chvíli prohoďte se, ano?"
Gondar se tedy usadil a snažil se uklidnit.
"Ukaž se, Lanore." Řekl starý mistr vyzývavě.
Yoda odhodil plášť a jeho meč vzplanul ledovou modří. Pousmál se a vyrazil…
Gondar ho sledoval s obdivem. Zezačátku jednoduché chvaty nahrazovaly postupně složitější techniky. Nejen starý mistr bojoval velmi zkušeně, Yoda, ač mladý, bojoval s úžasnou elegancí jemu vlastní. Kryty střídaly útoky s takovou rychlostí, že Gondarovi splývaly v dokonalý a nebezpečný tanec.
Po pěti minutách Yoda požádal pohybem ruky o konec boje. Oba od sebe opatrně odstoupili a pak jejich meče zhasli.
"Nebezpečný jsi. Víš to? Jako vrah bojuješ ty." Ohodnotil boj mistr Yoda.
"Alespoň bojuje." Namítl Gondar.
"To ano, dobrý jsi, ale temnotu v sobě máš. Snadno ublížit můžeš."
"Bohužel," připustil Yoda.
Mistr Yoda vzal ze země plášť a nechal svůj meč zase viset u pasu. Pak se usadil u Gondara. "Pomoct mohu vám, ale jen, pokud věřit si navzájem můžeme. Lanore, s námi sedni si."
Yoda alias Lanor se tedy usadil u nich. "Vím, co chcete vědět, mistře, ale o tomhle se mluví těžce."
Mistr Yoda si všiml čehosi v jejich výrazech. Ani jeden o tom nechtěl mluvit, ale Gondar se toužil svěřit. A Yoda také působil dojmem, že by si přál být starému mistrovi trochu blíže.
"Omluvte mě," řekl starý mistr a vstal. "Více času přál bych si mít, ale teď, když válka je, příliš málo ho mám." S tím odešel.
"Snaží se nám pomoct." Řekl mírně Gondar.
"Myslíš, že už ví že…"
Gondar pokrčil rameny. "Těžko říct…"

Večer se Obi-Wan opět stavil na ošetřovně, jelikož už byly hotové testy DNA, které si vyžádal. Už se nadechl, že o ně požádá droida, když spatřil mistra Yodu, upřeně zahleděného do datapadu.
"To je dobrý." Řekl droidovi a gestem ruky ho poslal pryč.
Starý mistr zvedl hlavu. "O tohle ty žádal jsi?" Zeptal se a zamával na Obi-Wana datapadem.
"Mohu?" Zeptal se Obi-Wan a vzal datapad do ruky. "Ano." Připustil.
"Netušil jsem, že na rasu mou tak dobrý nos máš."
"Já taky ne."

Gondar se v noci opět toulal chrámem. Tentokrát se zastavil v knihovně, když spatřil stín na zdi.
"Opět po nocích touláš se, Gondare?"
"Mistře Yodo?" Gondara zarazilo, že ho oslovil jménem. "O…Odkud víte jak…"
"Neopatrní jste, slyšel jsem vás, jak mluvíte spolu."
"Já…"
"Kdo jméno tohle dal ti?" Zeptal se Yoda.
"Je to důležité?"
"Zvědavý jsem," zareagoval mistr Yoda. "A rád pravdu bych znal."
"Něco bych mohl říci," řekl nakonec Gondar. "Ale jinde."
"Pojď se mnou." Řekl mírně starý Jedi a ukázal směr.
Vyvedl ho do síně rady, kde teď nikdo nebyl a zároveň měli výhled na město až k obzorům, vyjma míst zakrytých ostatními věžemi. Gondar se do nich zahleděl, ale nikoho neviděl.
"Už dost pozdě je na to, aby tam byl někdo." Řekl mírně mistr Yoda.
"My tu jsme." Odpověděl Gondar.
Starý Jedi došel o oknu a zahleděl se krátce do nočního města.
"Řekni mi, co cítíš, když tam ven díváš se?"
Gondar se zahleděl do města. "Samotu. Střed obrovského davu, kde jsem každému ukradený. Nahraditelný."
"Já město vidím, mnoho tvorů s příběhy, které nikdy už nezopakují se. Rozmanitost a život. Ticho uprostřed toho hluku."
"Proč mi to ukazuješ?"
"Abys viděl to. Tam venku nebezpečno je, Gondare. I bez meče… mečem padnout můžeš."
Gondar sledoval vznášedla mezi budovami. "Ale je menší šance, že…"
"Že přehlédl by tě? Možná. Ale mnohem větší šance pak je, že mu neubráníš se, když čím mít nebudeš." Mistr Yoda si Gondara pomalu obešel. Chytil ho jemně za ocas a protáhl ho mezi prsty.
U Gondara to vyvolalo docela rozporuplné pocity.
"Na první pohled nebezpečně vypadáš."
"Vy moc ne, mistře."
"To pravda je," odpověděl starý Jedi s úsměvem. "A přesto nebezpečný jsem, velmi nebezpečný. Představit ani nedovedu si, jak bys ty nebezpečný být mohl, kdybys opravdu bojovat rozhodl se, kdybys opravdu umění tohle ovládal ty."
Gondar ho sledoval skoro s obdivem. "Jak mám ten strach překonat?"
"Tím, že uvědomíš si, proč bojuješ ty. Dokud kontrolu nad tím máš, dokud sílu svou řídíš ty, nikdo neporazí tě. Při boji ale přemýšlení odlož. Sám sobě důvěřovat nauč se a ani neuvědomíš si, že děláš přesně to, co chceš."
Mistr Yoda chytil do rukou něžně konec Gondarova ocasu. "Své už zažil jsi, že?"
"To je pravda." Připustil Gondar.
"A přesto ublížit nechceš." Pokračoval Yoda a prohlížel si, co měl v rukou. "Kříženci tvého druhu vzácní jsou." Řekl zamyšleně. "Přirozeně nevznikají, že?"
"Proč myslíte, mistře?"
"Xenomorfy tohohle druhu znám já," namítl mistr Yoda. "A s jinými druhy nepáří se. Dost odlišně rozmnožují se."
Gondar zaváhal.
Starý mistr se ale usmál. "Dost už o tom. Vyspat se měl bys a ne po nocích toulat se."
"Já… nejsem zvyklý na ruch města."
"Stejně bys měl jít spát. Doprovodím tě já."
"No tak dobře…" vydechl Gondar a šel za mistrem Yodou…

Starý mistr si chtěl zřejmě být jistý, že se už Gondar nebude toulat. Alespoň tohle si Gondar myslel. Nechal se zavést až do bytu.
"Na gauči spíš, že?"
"Rád takhle spím." Zareagoval Gondar.
Nebylo těžké to uhodnout. Yoda spal na posteli a Gondar měl na gauči rozestláno. Alespoň tak Yodu nebudil, když se chtěl toulat.
Mistr chytil Gondara za rameno a tváří se mu přiblížil k hlavě. "Jsi spát." Pošeptal mu tiše.
Na Gondara rychle padla dřímota. Ani nemohl moc namítat, když ho Yoda jemně navedl ke gauči a položil ho na něj.
"Jsem unavený," špitl Gondar tiše.
"Jsem tady, v bezpečí jsi." Špitl mistr Yoda hlasem, který na Gondara působil silněji, než by si předtím pomyslel. Jemně ho překryl dekou a přiklonil se mu k uchu. "Spi…"
Gondar usnul téměř okamžitě…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GaGaGiRl* GaGaGiRl* | E-mail | Web | 25. září 2010 v 9:52 | Reagovat

Suprový design...

2 Karlík,Cay Karlík,Cay | 3. října 2010 v 16:03 | Reagovat

týjo! upe hustej dess :). takový tajemný a fakt dobře udělaný :). Jinak hrozně zajímavý blogg :).

3 Morell Morell | Web | 6. října 2010 v 7:41 | Reagovat

koment od: kikina 5/10 17:52 smazán (tyhle věci sem nechci.)

4 Kristen ->Đokonala Kristen ->Đokonala | Web | 22. října 2010 v 17:42 | Reagovat

Podle mě máš hezounkej blog ! :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama