Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Mistr Jedi - vzkříšení: Ex post facto (8. část)

6. května 2011 v 17:36 | Morell |  Mistr Jedi - vzkříšení

8. Mnohé změny

Loď vyzvedla modul. Gondar vyvedl Sorana a hned ho dovedl do cely. Pak se přesunul na můstek za Jedii, kteří ho vyzvedli. "Neviděli jste Yodu?"
"Ne." Řekl Jedi řídící loď.
Gondar vzdechl zklamáním. "Snad jsou v pořádku."
Loď přešla na hyperrychlost.

Jedi si s Gondarem chvíli povídal. Gondar najednou přestal reagovat a jen se díval z okna. "Yoda… Musíme zpátky."
"Co se děje?"
"Yoda a Takaros jsou naživu, musíme pro ně, tak to otoč."
"Takže zase přijedeme pozdě, mistr mě zabije…"


Byli naprosto tiší, Yoda se držel Takarose, měl zavřené oči a odpočíval. Takaros taky.
"Yodo, tati, jste v pořádku?" Ozvalo se jim ve vysílačkách v helmách.
Takaros otevřel oči a usmál se na loď. Opatrně zatřásl s Yodou. "Vstávej, ať nepřijdeš o pohled náležící bohům."
Yoda se podíval k lodi.
"Jsme naživu Gondare, ale pomoc uvítáme."
"Jsme tu pro vás." Řekl Gondar spokojeně…


…Na Coruscantu šel Gondar s Takarosem do bytečku, kde žil s Yodou. Oba už byli ošetření a zářily na nich bílé obvazy, některé místy červené.
"Konečně zase doma." Vydechl Gondar. "Fakt jsem řekl Doma?"
Takaros se usmál. "Vypadá to, že se zabydluješ." Pak se usadil na gauč a naznačil Gondarovi, ať si přisedne. "Musím s tebou mluvit o něčem vážném."
Gondar se na něj zahleděl.
"Zatajil jsi všem, co se s tebou děje."
"Aha tohle…" vydechl Gondar. "Víš já…" Pak se narovnal. "Nechci Yodu zatěžovat trápením. A nechci ten implantát, nechci žádný umělý srdce. Oba stejně víme, že technika na to nestačí. Není materiál, který by vydržel pumpovat tak kyselou krev po staletí." Povzdechl si. "Nechci, aby na mne jakýkoliv doktor hrabal a už vůbec ne, aby se ve mně šťoural."
"Mluví z tebe strach."
"Spíš bych řekl odpor." Gondar vstal a šel k oknu. "Ale to je slovíčkaření."
"Opravdu?" Takaros ho sledoval opatrně.
"Proč to vlastně taháš na povrch?"
Takaros vstal. "Chci ti pomoct, Gondare. Ale nemohu pomoct, pokud na to nejsi připraven."
"Tomu nerozumím." Přiznal Gondar.
"Uzdravení nezávisí jenom na těle, pramení z tvé mysli, tvé duše. Dokud nemáš silnou a zdravou mysl, na těle se neuzdravíš. Tvůj strach tě zabíjí rychleji, než tvé srdce." Venku vyšlo slunce a Takaros mu nastavil dlaň. Okolo té se začalo světlo hromadit, a pak jeho dlaň obklopilo, jeho aura se na chvíli stala viditelnou. Prohlížel si ji. "Přemýšlej o tom, co jsem ti řekl. Až se naučíš svůj strach ovládat a používat…" Pohlédl na Gondara. "Až tě nebude tížit ale vést, možná se uzdravíš i sám. S mou pomocí."
"Jak se tomu mám naučit?"
"Já nevím a nemohu ti pomoct. Tohle je tvá cesta a tvá mysl." Takaros se zase posadil. Šáhl po hřebenu a začal se česat.
Gondar ho chvíli pozoroval. Pak se mu něco rozleželo v hlavě. "Raději se moc netoulej." Řekl a odešel. "Vrátím se brzy."
Takaros se pousmál. "Já vím." Řekl tiše.

Yoda brzy vešel do bytu. "Kde je Gondar?"
"Šel za Soranem." Řekl Takaros. "Neboj se, vrátí se."
"To je celý on: nic neříct a zmizet a já abych ho pořád hledat."
"Je zvyklý z Dantooine…" Takaros se zarazil. "Dantooine." Špitl.
"Co je?"
"Musím se tam vydat." Řekl tiše. "Je něco, co bych tam ještě měl udělat."
"Ale ne hned. Počkej, až se tohle všechno vyřeší, ať tě můžeme s Gonem doprovodit."
"To doufám, vás se to týká." Zareagoval Takaros. "Navíc, Gon tam bude nejspíš chtít vyklidit svůj příbytek. A Jedie bude enkláva ještě zajímat."
Yoda se pousmál. "Udělej si pohodlí, teď jsi doma."
Takaros mu úsměv oplatil. Pak se rozkašlal a vyplivl do kapesníku krev.
"Opravdu si to nechceš nechat vyšetřit? Dostal jsi to do žeber a asi dost."
Takaros se odmlčel. "Už to mělo přestat, raději ano." Řekl…

Gondar se v Coruscantské věznici rozhodně necítil sám sebou. Jak se postupně dostával k celám, vnímal čím dál více tvrdost energií, které tu byly. Nakonec ho vznášedlo se stráží sneslo do veliké místnosti, v jejíchž stěnách byly cely. Brzy mezi ním a Soranem bylo jen silové pole a to teď zhaslo. Gondar pomalu vstoupil do cely. Soran ležel na zemi a zvedal k němu hlavu. Gondar si uvědomil, jek zbídačeně vypadá.
"Přišel ses mi vysmát?"
To bych neudělal. "Přišel jsem se podívat." Řekl Gondar.
Soran vstal a došel k němu. "V tom případě si mne dobře prohlédni." Řekl.
"Slyším snad hrdost?"
"A ne snad?" Soran se jemně zamračil. "Víš vůbec, kolik jste mi toho ty a tví pokrevníci přinesli?"
"Poslouchám."
"Znalosti. Skrze vás jsme mohli studovat vetřelce mnohem hlouběji, než doposud. Navíc, víme, jak zneutralizovat vaši kyselou krev. Úspěšně jsem to na vás vyzkoušel."
"Nemusel jsi nás trápit."
"Nejste whillové, mezi nimi nemáte žádná práva." Řekl Soran. "Rád jsem si na vás mnohé zkusil."
"Nevěřím, že není nic, čeho bys nelitoval."
Soran se odmlčel. Měl to na jazyku, ale neřekl to.
Gondar uhodl, že jeho věta byla pravdivá. "Už nemáš co ztratit?"
"Pche." Ušklíbl se Soran. "Zbývá mi jen vlastní život. Navíc všechna má práce byla nakonec zamlčena. A víš co? Nevadí mi to. Pracoval jsem s vámi a mnohé mi vyšlo. Jen škoda, že se nepovedl ten rituál."
"Mistr Yoda je dost rozumný na to, aby ti dovolil získat ho a močit."
"To bude asi pravda." Soran se procházel po cele. "Podle učení našich duchovních nezáleží na životě, ale na tom, jak ho opustíme."
"Proč o tom začínáš?"
"Nejsem blázen, Gondare. Já vím, že se našemu lidu žilo kdysi o tolik lépe. Chtěl jsem pomoct a vidíš, kam jsem dospěl? Objevil jsem léky, Gondare. Leky, které mohly zachránit tolik životů. Klonovací technologii, která mohla pomáhat… A víš co? Jediný důvod, proč se to svět nedozví je, že patřím k rebelům bojujícím za novou svobodu svého lidu. A za tohle rád zemřu."
Gondar zůstal stát bez hnutí a beze slova.
"Nejspíš tomu moc nerozumíš, že?" uchechtl se Soran. "Tady mi nezbývá, než tvá práva respektovat."
"Vážil sis vůbec někdy jiného života, než svého?"
Soran se zamyslel. "Ano, vážil." Řekl nakonec. "Nevážím si ale vetřelců a vy jste napůl vetřelci. To vidím, když se na tebe podívám."
"Já vidím zlomeného tvora, kterého tíží tragédie a který si potřebuje vybíjet zlost na jiných, protože nedošel spravedlnosti." Gondar sledoval, jak Soran bledne. "Trefil jsem se?"
Nastalo ticho.
"Možná jsem pro tebe zvíře." Gondar volil slova opatrně. "Ale přišel jsem hlavně proto, abych ti řekl, že ti odpouštím."
Soran si ta slova nechával dlouho proudit hlavou. "Když to tak cítíš…"
"Jsi připraven pro své ideály zemřít?"
"Vždy jsem pro ně žil." Odpověděl Soran. "Má služba by měla být zakončena hrdě."
Gondar se zarazil. "Mohl bys žít dál…"
"Sklapni. Jestli mě chceš přesvědčovat, marníš časem."
"Jak myslíš… Ať tě provází Síla." Gondar se otočil, aby už byl pryč z věznice…

Když se Gondar vrátil 'domů', tak tam našel jen Yodu. "Kde je…"
"Na ošetřovně, na pozorování." Odpověděl mu Yoda rychle. "Když jsme se dostávali z té lodi, tak nás tlak hodil na okraj trhliny. Mělo mě to napadnout. Ještě před chvílí kašlal krev."
"A ty jsi v pohodě?"
"Bolí mě každý nádech." Řekl Yoda. "Ale ano, jsem docela v pohodě."
Gondar si trochu oddechl a usadil se.
"Něco tě trápí?" Zaváhal Yoda, zatímco hledal správný datapad.
"Nevím, co si mám myslet. Soran nás chtěl kdysi zabít. Ale teď je to on, kdo čelí smrti. Skoro bych řekl, že se na to těší."
Yoda stále hledal, zvedl na stolek bednu plnou datapadů a šátral dál. "Tady." Řekl konečně a podal datapad Gondarovi.
Na hladké obrazovce stála soukromá zpráva pro Yodu. Gondar ji rychle přelétl. "Veřejná poprava?" Zeptal se nevěřícně.
"Je tam ještě druhá strana." Řekl Yoda a sám si zapisoval do jiného.
Gondar přepnul přístroj a četl dál. "To…" zarazil se.
"To je konec krutosti mezi whilly." Řekl Yoda, aniž by zvedl hlavu. "Pokud nelžou, a zřejmě opravdu ne, za vydání Sorana chtějí přistoupit na přidružení jejich kolonií k Republice a přijetí jejích zákonů."
"A ty souhlasíš?"
"Ne," řekl Yoda. "Rozhodně nesouhlasím s tím, aby mír vyjednala něčí smrt. Ale zabrání to mnoha dalším úmrtím. Možná více, než mnoha."
"Je to hnus." Řekl Gondar a odložil datapad. "Tohle bych si na svědomí nevzal."
"Na Sarkorys ti to takové problémy nedělalo."
"Na Sarkorys to byla nešťastná náhoda." Gondar šel k oknu a hladil si ránu na ruce. "Ale tohle je poprava dost odporného druhu."
"Co s tím chceš dělat?"
Gondar se odmlčel. "Nemám nic, co bych ti nabídl." Přiznal…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama