Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Zpět po vlastních stopách - 25. kapitola

26. července 2013 v 5:00 | Morell
Elrond se vznášel na křídlech Ilitory, magického stvoření ne tak vzdáleného fénixovi. Jeho pták byl ale zhmotněnou ledovou bouří a větrem, Vilya v ptačí podobě. Chrlil ledový dech stejně jako draci oheň. Okolo něj plachtilo mnoho dračích jestřábů a menší množství fénixů a jiných létajících stvoření sedlaných elfy. Vznášeli se nad Legolasovou armádou a čekali na znamení.

Jeho bystré oči snadno rozpoznaly Legolase, jeho tři děti, Lor'themara, než zmizel do podzemí a i Azariela, kterému se povedlo prolézt do města, a už se dostával na ochoz, aby ho vyčistil. Elrond ale zneklidněl, když spatřil, kolik démonů je ve městě a čeká na ně. Dali jim příliš mnoho času, Lor'themar si tedy bude muset hodně pospíšit.
Těsně před tím, než zazněly trubky armády si Elrond všiml jiné věci a přikázal všem zadržet útok. Dolů poslal jen minimum letců a s ostatními se otočil proti démonům, kteří k nim letěli přes město.
Jeho nosič ho nesl velmi jistě a Elrond přeletěl nad městem, dva démoni padli jeho šípy a třetí dechem Ilitory. Nad ním přeletěl fénix a upekl dalšího. Stočil se směrem nad obléhanou hradbu a vrhl velkou kouli ledové energie k bráně. Obě armády už se střetávaly a byly smíchány v kaši potu a krve. Zahlédl Legolase, už bez koně, obratně bojujícího noži. Uhnul kouli ohně a poslal na mága šíp. Pohlédl na ochoz, kam dál poslat šíp a spatřil Azariela. Jiný by ho nepoznal v jedné z jeho zvířecích podob, Elrond ale ano. Stačil jen zaregistrovat černé stvoření, které zakouslo démona, uslyšel křupání ledu, šípy zapichující se mu do jeho nosiče, Než si uvědomil, odkud to šlo, na útočící pršel z nebe oheň. Znovu to stočil nad město a odrazil dalšího letícího nepřítele.
Ve vteřině sestřelil dalšího elfa, když ucítil zleva tvrdou ránu. Zachytil se dračího jestřába, který ho srazil ze sedla a lukem udeřil do jeho jezdce. Ten se ho pokusil skopnout. Elrond uhnul zobáku a za nohu elfa shodil dolů, na jednu z budov. Vyšvihl se na jestřába a stočil ho, než odletěl daleko od boje.
Vrátil se nad město a vystřelil několik šípů po démonech ve vzduchu a dva na démony na zemi. Uměl s jestřáby létat, udělal další oblet a poslal vlnu energie na nepřátele, kde byl útok na elfy nejsilnější. Azariel pobíhal ve psí podobě po celém ochozu a likvidoval vše, co se na něj odvážilo. Spatřil pohyb a sletěl k němu. Ocasem jestřába odrazil velkého démona a shodil ho ze zdi. Démoni začali ustupovat do města. To nebylo dobré.
Ilitora byla stále nad městem. Elrond k ní upřel mysl a poslal ji k bráně. Dračí jestřáb, kterého sedlal, uměl chrlit oheň a Elrond to věděl. Udělal nízký přelet před bránou a jestřáb spálil démony, kteří se dostali moc blízko. Pak už Ilitora svým ledovým dechem bránu zmrazila, že se nedala otevřít. Uvěznění mezi zdí města a elfy byli démoni agresivnější. Nehodlali jen tak prohrát.
Elrond odletěl kousek dál, aby dohnal prchajícího letce, posledního ve vzduchu. Stočil se zpět nad boj, Na ochozu teď byla s Azarielem i Jaina a její vodní elementálové okolo ní vrhali na démony smrtelné vodní útoky, zatímco ona je likvidovala magií. Bez šípů ale nebyl Elrond tak užitečný. Rychle našel, co hledal a sletěl k ochozu. Seskočil, drapnul šípy z toulce mrtvého elfa, nasedl a vzlétl. Byly kratší, ale to nevadilo. Potřeboval je mít. Vrhnul další energii na skupinu démonů, která postupovala mezi elfy. Dračí jestřábi ve vzduchu se teď vrhali mezi démony jako na kořist. Boj bude brzy u konce. Elrond ale zůstal opatrný a nevrhal se dolů bezhlavě. Někteří démoni měli luky a byli s nimi i elfové. Ti už ale cítili smrt a jejich skupiny se vzdávaly. Démoni ale nikoliv, ty musejí zlikvidovat všechny.
Azariel zase v elfské podobě seskočil z ochozu mezi poslední skupinu démonů, a vnesl mezi ně strach. To byl jejich konec…


Plavba na Quel'danas je náročná pro zdravého elfa, natož pak pro vyčerpaného Kaela. Lor'themar se nakonec neovládl a tvrdě ho seřval, aby ho přiměl zůstat na břehu. Slyšel, jak Kael brblá, ale ignoroval to, plavali a museli překonávat mořské proudy chránící jejich ostrov se Sluneční studnou, magické proudy proti nepřátelům. Cesta jim chvíli zabrala, ale nakonec dosáhli břehů ostrova. Chvíli odpočívali. Lor'themar hodil očkem po Kaelovi na pevnině, byl tam a pozoroval boj. Lora napadlo, že se sem mohli dostat teleportací, ale byla malá šance, že by to byla nestřežená cesta. Trochu ho to mrzelo, ale na to neměl čas.
"Jdeme, nemáme čas." Řekl a vyrazili.
Prošli zalesněnou částí ostrova a dostali se k jeho srdci, k budovám, které střežily Sluneční studnu. Byli tu, démoni obcházeli na stráži. Talí se vydal na výzvědy a brzy se vrátil.
"Ať už půjdeme, kudy chceme, všude bude boj. Nejsnazší to bude z východu a směrem k terase mistrů magie."
"Divné," řekl Lor. "Ale nemáme jinou možnost."
Skupina se vydala k pobřeží a z východní strany došli po břehu moře až na dohled budov, za kterými leží přístav. Po dávném bombardování už zde nebyla žádná větší stopa kromě několika děr v zemi a různých odstínů na budovách. Lor si chvíli prohlížel situaci. Vypadalo to, že je tu opravdu jen pár démonů a nic víc. Nějak mu to přišlo divné. Skoro, jako by Eldin chtěl, aby se k němu dostali.
Lor'themar dal rozkaz a jeho elfové se rozdělili. Tiše se připlížili k démonům a pak je zlikvidovali, Nikdo nevydal hlasitý zvuk, ani umírající démoni. Prošli průsmykem mezi budovami a na dohled přístavu.
Terasa, nebo Sluneční studna? Zaváhal Lor'themar. Ne, Musí se Studni, ta je důležitější a Talí říkal, že půjde tam. Vydal se ke vchodu do budovy a všichni šli mlčky za ním. Vešli dovnitř.

Kael brblal a nadával, ale zůstal na stráži a hlídal, aby se za Lorem a ostatními nikdo nedostal, byť to nemělo větší význam. Chvíli sledoval boj nad městem, smrtelný tanec dračích jestřábů a démonů. Všiml si několika fénixů i modravě zbarveného… cosi jako fénixe, nevěděl. Tehdy si uvědomil, že tohle sem měl kdysi přivést on, ale tehdy chtěl stát na druhé straně, na straně démonů. Ale teď to má zastavit… jenže neví jak. Věděl, že Lor'themar měl pravdu, kdyby plaval s nimi, utopil by se. Cítil ale, že se na ostrov se Sluneční studnou dostat musí.
Tehdy uslyšel křik dračího jestřába. Otočil se tím směrem a spatřil velkou jestřábici, jak k němu přistává.
Znal ji, už jako malý strašně rád lozil do její stáje a hrál si pod ochranou jejích mocných křídel. Když tehdy na Silvermoon zaútočili trolové, byl zrovna u ní. Malá skupina se jich dostala do paláce a chtěli ho ukořistit, aby uštědřili elfům velmi bolestnou ránu. Jestřábice ale prince vzala do zobáku, rozmlátila dveře stáje a odletěla. Když byli trolové zničení a pár hodin už se po něm pátralo, Anasterian už začínal věřit, že se jim povedlo ho unést, nebo co hůře, zabít. Pátral po něm a volal jeho jméno, když k němu jeho vlastní jestřábice přistála, se zlatými vlasy a botami trčícími ze zobáku. Něžně ho vyplivla na zem. Kael byl tehdy ztuhlý, ale v pořádku. Anasterian pak jestřábici z vděku pustil do divočiny.
A tady byla, trénovaná pro nošení krále Quel'thalasu, sedlaná a trénovaná samotným králem Anasterianem, který měl v trénování dračích jestřábů zalíbení, a už dlouho žijící divoce. Teď tu stála před Kaelem a v očích stále měla přátelství.
Kael se pousmál a pohladil ji po zobáku. "Ahoj Izamel." Řekl mírně a usmál se. "Budu potřebovat, abys mě nesla, ano?"
Jestřábice ho poslouchala, těžko říct, jestli rozumí. Kael na ní nasedal s lehkou obavou, aby se mu nezačala bránit. Ne, byla klidná a jako každý správně vycvičený jestřáb mu svými pohyby pomáhala do sedla. Usadil se jí na hřbetě a chvíli se srovnával, aby se neodřel letem více, než bude nezbytné. Na jestřábech nebylo radno létat bez sedla, zrovna jako na dracích, z nichž mají půlku své krve.
Jestřábice se vznesla a Kael ji stočil ke Quel'danasu. Usadil se dobře, necítil, že by mu její šupiny skřípaly kůži. Zatím. Držel ji nízko, neměl chuť na žádnou vzdušnou bitvu. Musel by se spolehnout na ní. Doletěli až ke středu ostrova, tam jí nohama přikázal přistát a slezl. Byl blízko hrobky, cítil její energii.
Otočil se k jestřábici. "Máš to u mě."
S tím se otočil a vydal se k přístavu. Na rozdíl od Lor'themara se nerozmýšlel a vběhl mezi démony a zuřivě do nich sekal nabroušenou tyčí. Nedbal na svou únavu, blízkost démonů i v jeho zoufalém stavu stačila na roznícení jeho nepříčetné agresivity. A jakmile se dostal do tohohle stavu, únavu neznal.
Dva démoni padli hned, další mu zajel drápy do kůže, než se ho zbavil. Vrazil tyč do dalšího, který k němu přiběhl, vytrhl ji a dalšímu s ní řízl krk. Ještě čtyři. Kael uhnul vržené kouli energie a řízl do blízké nohy s kopytem. Uskočil a švihl, na hlavu, dost silně. Démon, co nemohl chodit, se mu zakousl do nohy. Kael na to nedbal a dalšímu démonovi tvrdě zajel do ruky. Znovu se vyhnul kouli energie, která dorazila démona s krvácející rukou. Druhým koncem tyče vypíchl oko zakousnutému démonovi a pak ho tyčí omráčil. Rozsekl zbývající démony a rozhlédl se.
Cesta byla volná a on viděl, že cesta ke studni je volná. Rozběhl se, nechávaje za sebou stopu z krůpějí krve.

Talí zlikvidoval trojici démonů jako nic. Lor'themar zůstal zírat v úžasu, jak ten rusovlasý elf dokáže obratně zacházet s mečem. A to si říká léčitel. Cesta ale byla téměř bez nepřátel. Byli blízko studny, když narazili na zamčené dveře, jednu z magických ochran studny.
"Nemá cenu zkoušet to násilím," řekl Lor'themar. "Ale nejsem si jistý, jak je obejít. Měli jsme sebou vzít mága nebo lapače."
"Musíme to zvládnout s tím, co máme," řekl Talí a položil dlaň na dveře. Začal se na ně soustředit.
"Takže?" Zeptal se Lor'themar, když Talí ruku po chvíli stáhl z hladkého dřeva.
"Ne, Lor'themare. Zabralo by mi to hodiny." Pak něco zaslechl a přitiskl se na dveře. "Někdo tam uvnitř čaruje."
Lor'themar ho napodobil a zaposlouchal se. "Al'are, mluví o velmi zlých věcech. A pokud k tomu mohou využít znečištěnou sluneční studnu, povede se jim to a my už ji nikdy nevyčistíme."
"Někdo jde," řekl jeden z pěti elfů, kteří tu byli s nimi. Všichni se připravili k boji. Slyšeli kroky, nebo chvatnou chůzi.
Náhle uviděli pohyb a zpoza rohu vyšel s lehkým kulháním Kael'thas.
"Princi," vydechl Lor'themar. "Vyděsil jste nás."
"Jak jste se dostal přes vodu?" Zeptal se Talí.
"Přeletěl. Proč stojíte tady?"
"Ty dveře," ukázal jeden z elfů.
Kael přikývl. "Mají skryté otvírání." Řekl a šel k místu, kde byla stěna zdobená. Cosi zmáčkl a dveře se začaly samy otevírat magií.
"Dobře, žes nás dohnal." Řekl Lor'themar, Pousmál se, ale smích mu z tváře zmizel ve chvíli, kdy zjistil, že Kael za sebou nechává krvavou stopu. Velmi slabou, ale nechává. "Kaeli, krvácíš."
Talí se na něj otočil a vytáhl obvaz. Měl je všechny ve vaku, který držel při plavbě nad hladinou, takže byl suchý a čistý.
"To nic není." Řekl Kael důrazně.
"Jen ti to převážu," řekl Talí. "Sedni si, bude to hned."
"A dělej!" Řekl Lor Kael'thasovi hlasem, který nebylo radno neuposlechnout.
Kael sklonil hlavu a usadil se. Byl stále rozdrážděný, ale Lor'themarův hlas i pohled ho přiměly zkrotnout. Talí mu rychle sundal botu a zkontroloval nohu. Zabrblal cosi o šití, ale rychle nohu obvázal a zase mu pomohl do boty.
Pak už byl Lor ochoten pokračovat v cestě. Prošli branou a dlouhou chodbou, prošli tichým hejnem manových hadů, kteří jim uhýbali z cesty, a za dalším závěsem už byl příchod ke sluneční studni.
Sluneční studna byla v podlaze zapuštěná kulatá nádrž s magickou vodou, která září světlem slunce a když je studna pořádku, tak voda ve středu vyvěrá do výšky a pak padá zpět do studny, neustále se pohybuje. Tehdy je na ní úžasný pohled a už ten vás nabije energií.
Teď to ale byla jen stojatá voda, s lehkým zlatým leskem, ale zkažená a velmi tmavě šedá z rozkladné energie, kterou do ní vnesli Arthas a Kel'thuzad. A u ní stál Eldin a zahloubaně se do ní díval.
"Už vás čekám," řekl netrpělivě. "Zvláště tebe Kael'thasi."
"Mě?" Zaváhal Kael, když společně s ostatními vešel do místnosti.
"Samozřejmě." Eldin se usmál a otočil se na ně.
Kaela polil pot a opět v něm zahořel temný oheň agrese, ani omylem to nebyl Eldin, byl to démon! "Jaký má tohle všechno vlastně smysl?"
"Nedochází ti to… Ale ty jsi byl vždy hlupák." Pokrčil rameny Eldin. "Ale mohu obětovat trochu času, abych to té tvé dětské hlavičce vysvětlil. Druh démonů, ke kterému patřím, se nazývá Sitoran. Jsme mistry tisíců podob. A já sem pronikl, když se ti povedlo přivolat sem Kil'jadena. Můj úkol bylo přilákat tě zpět do Quel'thalasu a sem ke studni, protože jsme věděli, že s tebou přijde i Legolas a možná i Thranduil. O ně tu jde. O jejich hlavy mě požádal velký démon a jediný způsob, jak se k nim dostat, bylo přes tebe."
"Ale když jsi tady…"
"I o tvou hlavu velký démon stojí. Už mu zřejmě nejsi k žádnému užitku a navíc jsi mu upřel smrt Legolase, o jehož smrt si velký démon řekl. Ty jsi to neudělal a ani jsi to nedovolil ostatním."
"Nemáme na debaty celý den," řekl Lor'themar. "Teplá nám víno."
Eldin prohodil hlavou. "Má pravdu." Otočil se k démonům, kteří byli dosud nevidění v rohu. "Začněte s vyvoláváním, nenechte pána čekat."
Démoni přešli ke studni a začali s ní pracovat svou magií.
Eldin se rozesmál. "Hladovím po krvi a tu vaši si obzvlášť vychutnám." Pohlédl na Lor'themara a Kael'thase.
"Tu ti nedáme levně." Řekl Lor. "Na něj!"
On, Kael a tři další se rozběhli vpřed a pracovali zbraněmi, dva elfové zůstali dál a stříleli šípy, Okolo Talího se objevilo několik léčivých proudů energie. Věděl, že je bude potřebovat.
Eldin vytasil dva meče a rozběhl se. Jednoho z elfů švihl do nohy a pak na Kaela. Ten vykryl tyčí a odběhl zlikvidovat vyvolávající démony. To byla otázka pár vteřin. Pak se otočil a viděl, jak Lor'themar padá na zem a pak se chytá za břicho. Další elf vykryl Eldina jen tak tak. Kael se rozběhl zpět k němu a v poslední chvíli vykryl meč, kterým chtěl elfa zapíchnout. Téměř ho odhodil, tělem mu opět protékala zuřivost a moc démonů. Pálila ho zevnitř, jako kdyby stál na hranici a hořel zaživa. O to více byl nepříčetný a zuřivý v boji.
Eldin se bavil tím, jak vykrýval sled ran, Uhnul, až Kael málem zavrávoral, nevykryl jeho další útok. Podrazil mu nohu a vrhl se na Talího. Ten mu uhnul a hned se kryl nožem před další ranou.
"Postarej se o ostatní," křikl Kael a podrazil nohu Eldinovi. Bojovali už jen oni.
Talí přikývl a rychle ustoupil z dosahu, aby mohl rychle vyvléct z místnosti zraněné elfy.
Kael švihnul po nohou, Eldin jeho tyč přeskočil a uskočil značně daleko z jeho dosahu.
"Pěkný pokus, princi." Řekl s notnou dávkou opovržení. "Ale je marné snažit se být více, než jste - krysa, parazit sající na druhých."
"Parazit?! Tak tedy parazit. Ten, který lační po tvé krvi!" Křikl Kael a skočil s otočkou a švihl holí. Eldinovi zlomil jeden z mečů v ruce. Eldin ustoupil a vykryl další ránu zdravým mečem. Zlomený odhodil. Chytil Kaelovu tyč a řízl mečem do princova boku. Kael ani nezasyčel, v tomhle stavu nevnímal bolesti. Praštil ho pěstí do obličeje a pak podruhé.
Eldin tyč pustil a švihl mečem po rukou. Minul. Nos mu černal a tekla mu z něj černá krev. Kael vzal tyč do jedné ruky a druhou vytáhl dýku. Usmál se a tyčí praštil tak tvrdě, že se Eldin otočil ve vzduchu a spadl na zem. Stačil se jen otočit, aby viděl, jak Kael letí vzduchem a ostrá dýka mu prořezává srdce.
Kael nožem několikrát zuřivě zamlel, než se Eldin přestal hýbat, a ještě párkrát poté, dokud nebyl spokojen. Zůstal na něm sedět, sklonil hlavu a snažil se uklidnit. Zavřel oči a chvíli jen dýchal. Když je pak otevřel, zjistil, že sedí na černém démonovi plemene, jaké ještě neznal. Rychle vstal a ustoupil od něj. Černý démon v tratolišti černé krve byl naprosto bez života a Kael se postupně uklidnil. Zatmění mysli ho opouštělo, každá magie z něj teď vytékala velmi rychle.
Pálila ho ruka a ještě více ho bolel bok, na obou místech byl pořezaný. Otočil se a šel za Talím, který ošetřoval elfy. "Půjdeme?" Zeptal se.
Lor'themar už získal zpět vyražený dech a postupně se dral na nohy. "Nejlepší nápad dne…" zasýpal téměř bez hlasu.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Stray Neki Stray Neki | 26. července 2013 v 12:23 | Reagovat

No páni... a to už jsem čekala, že Kaela vyřadí z boje úplně. Zajímá mne jak to bude dál hlavně s Koltirou a jestli Legolas Kaelovi odpustí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama