Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Rozhovory - Thranduil

18. září 2013 v 13:30 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě
Setkat se s králem Temného hvozdu nebylo vůbec tak lehké, jak jsem si myslela. Stačilo vyslechnout pár elfů, abych vyrozuměla, že před nějakým tím týdnem odešel… do Kraje! To znamenalo šupem přeletět Mlžné hory v okřídlené formě a rychle do země půlčíků.

V hůrce mě poslali do Jižní čtvrtky, tam mě zase poslali do Hobbitína. V Hobbitíně zase nikdo nevěděl, o kom to mluvím, ale když jsem se začala ptát na velkého sexy blonďáka, najednou všechny hobitky věděly a poslaly mě na správnou adresu.
Hobití knihovna je místo, kde bych Thranduila moc nečekala, ale byl tu. Seděl na zemi, aby se tam vešel, okolo sebe tři hobití farmáře a debatovali o pěstování brambor. Hobiti se hlavně vychvalovali, ale přesto se zájmem poslouchali elfovy rady o využití správné měsíční fáze na výsadbu i sklizeň. Napadlo mě, že buď má v sobě Thranduil něco hobitího, nebo je tak dobrý diplomat, že dokáže ustát každou debatu. Spíš to druhé.
Chvíli jsem jen poslouchala, během čehož si mě král zřejmě stačil všimnout. Jakmile byl volný, mrkla jsem na něj a ukázala ven. I k mé úlevě (a velkému nadšení) mě tiše následoval.
"Vy lidé se v dotaznících vyžíváte." Řekl místo pozdravu.
"To jich znáte tolik?"
Podíval se na mě poněkud křivě a zmateně, Určitě mi to zase ujelo. "Dost jich znám." Připustil. "Tak ty otázky vysyp, ještě mě čeká spousta bramborových problémů."
"Neříkáte to moc nadšeně."
"Po šesti hodinách debatování a poslouchání o nejzajímavějších bramborách každého přejde chuť."
Usměju se. "To asi ano."
"To tě ale nezajímá, že?" Složil si ruce na prsou. "Nuže?"
Vytáhnu bloček a diktafon, který zase rychle před zvědavýma očima krále schovám, ale nahrává. "Co mě zajímá, jsou události okolo doby, kdy do hvozdu přišel princ Kael'thas."
"A kruci." Řekl tiše.
"Osobně mě zajímá, jestli vás nenapadlo někdy vzdát čekání na návrat prince Legolase a odplout na západ, než se vrátil."
"Napadlo? Napadlo?!" Vypadal dost udiveně. "Samozřejmě, že nenapadlo. Nebylo, kdy by mě to mělo napadnout, protože jsem na to myslel takřka furt. Bylo méně času, kdy jsem na to nemyslel, než naopak. Ale zkus si vybrat mezi dvěma nejistými cestami. Slíbil jsem si, že zůstanu, ale co kdyby… Co kdyby byl na Valinoru a nechápal, proč tam ještě nejsem? Co kdyby byl mrtvý? Co kdyby se vrátil domů a našel tam jen opuštěnou jeskyni plnou pavouků?" Povzdechl si. "Přiznávám, že jednou jsem byl už velmi blízko tomu, že na svůj slib sám sobě zapomenu a odpluju."
"To bylo kdy?"
"Když jsem pátral po Legolasovi na břehu moře. Moře… Díval jsem se na západ a měl přibližný odhad toho, jak daleko je Valinor. Měl jsem o tom představu. Byla by to náročná plavba, ale dala by se zvládnout. Ale když jsem se ohlédl k Mlžným horám a uvědomil si, že za nimi leží Temný hvozd, něco mě zadrželo. Vědomí, že jsem přijal úlohu krále lesních elfů. Sloužím té zemi jako její král, spravuju ji a dělám vše pro blaho lesních elfů. Ve valinoru bych žádnou takovou zemi nemohl najít. V zemi světla těžko najdeš stín. Najdeš tam moudrost ale ne sílu. Myslím že… ne." Mávl rukou. "Nemluvme už o tom."
"Dobře." Co je dál na papíře? Aha. "Tahle je asi osobnější… Jaké to pro vás bylo, když se Legolas vrátil domů a nepamatoval jsi vůbec kdo je, kde je, prostě nic?"
Všiml si, že otázku čtu z papíru. "Tohle že je osobnější, než ta první otázka?"
"Ehm…" Teď si o mě asi něco pomyslel.
"No dobře. Byl to slušný šok, abych řekl pravdu. Víš, jsou v životě věci, které jsme naučení brát jako jistotu, a v tu chvíli, kdy jsem to zjistil, se mi jich hned několik rozpadlo před očima. A já měl ještě k tomu den blbec." Skryl na chvíli tvář v dlani. "Kdybych na něj alespoň neřval… Pěkně jsem se mu představil, žádný div, že se mě pak bál. Povedlo se mi ho trochu uklidnit, ale když jsem zjistil, čemu čelím… Jako by to byl někdo jiný a můj syn byl ztracený. Připadalo mi, že mě někdo schválně mučí. Nepřál bych to nikomu."
Přikývla jsem a od pasu si uvolnila čutoru a pořádně se napila. Když se ale pod mou rukou uvolňoval uzávěr, zasyčelo to, což elfa zaujalo.
"Co to je?"
Můj pohled sjel na láhev. "Tohle? Kofola. Takový trocha bylin, ovoce, já ani nevím, co v tom všechno je, ale moc mi to chutná. Není to víno ani nic takového, z čeho by se dalo opít."
Jeho zájem jen rostl. "Můžu?"
Pokrčím rameny a podávám mu láhev.
Zvědavě přivoní k hrdlu, ze kterého ještě slyší šumění CO2 a pak si dá hlt. Chvíli zůstal strnule. Pak uznale přikývl a flašku mi nabízel zpět. "Ujde."
"Jestli vám chutná, tak si ji klidně vypijte, seženu si novou. Vy další kofolu jen tak nepotkáte."
Asi mu chutnala, protože se hned pořádně napil. Musela jsem se pobaveně zasmát, když si pak musel říhnout. Točená kofola je sycená pořádně.
"Smím se zeptat, co děláte v srdci Kraje?"
"Doslechl jsem se o pár zajímavých knihách, které hobiti vlastní a vydal jsem se je shánět."
"Lidé by vás považovali za vášnivého čtenáře."
"Vidíš, elfové zase rádi říkají, že čtu dost málo." Thranduil se pousmál a kofola v něm dál mizela. "Jenomže hobiti taky nejsou zrovna čtenáři a jediný skutečně použitelný způsob, jak se ke knihám dostat je přes jejich velký zájem o zahradničení a farmaření, když to přenesu, tak přes kořínky a brambory." Dopil poslední hlt a čutoru mi vrátil. "Díky."
"Není zač. Mimochodem, Když jste teď volný, nehledáte nového partnera? Nebo raději partnerku?"
Asi první otázka, kterou vážně čekal. Přeměřil si mě s pozvednutým obočím. "Chceš mi snad naznačit, že…" Věnuje mi pohled.
"Vážně?" Dojdu k němu a podívám se mu do očí. "Vy byste fakt o mě měl zájem?" Pousměju se. "Takže… u mě nebo u tebe?"



Později…
Takže jsem doma a přepsala jsem náš rozhovor. Na příště si asi vyberu Legolase. Z nosu už mi krev sice téct přestala, ale raději ještě pár dní počkám, než pod působením hojivých mastí zmizí ta vzorová modřina, kterou mi lesní král věnoval… Mimochodem, brambory sázejte po úplňku, když měsíc couvá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥Rawen♥ ♥Rawen♥ | Web | 18. září 2013 v 15:11 | Reagovat

tyyyyjo ... moc jsem se nasmála ... opravdu super :D

2 in-the-world-of-music in-the-world-of-music | 18. září 2013 v 20:06 | Reagovat

Nevíém kdo by to mohl vymyslet :DD Snad jen ty.Bylo to opravdu zajímavé.Mušíš to psát častěji.

3 ♥Rawen♥ ♥Rawen♥ | Web | 6. října 2013 v 3:22 | Reagovat

Kdy bude další rozhovor

4 Morell Morell | Web | 6. října 2013 v 18:43 | Reagovat

TeĎ orpavdu nemám čas se moc věnovat blogu, takže jsem omezila aktivitu na sobotní články, nějakou sobotu určitě přijde na řadu.

5 ArwenVečernice ArwenVečernice | Web | 27. července 2014 v 1:01 | Reagovat

Vypitá kofola a pěstí do čumáku od lesního krále?! Čeho se ty ještě nedočkáš, že?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama