Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Ztracenná tajemství - 9. kapitola

19. listopadu 2014 v 10:28 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě

Thranduil se pousmál, když viděl Azariela s třemi koši bylin. Azariel nebyl troškař a když se řeklo zásobu, tak donesl zásobu. Minul krále, který se usmíval na nůši bylin, co měl Azariel na zádech. "Chudák Anarin," řekl král pobaveně. Pak se mu do zorného pole dostal kael. Cinia, Legoalsova fena, které se zde s oblibou říkalo pomsta Mordoru, ho poslušně následovala a kdykoliv šel okolo ní Sauron, zlověstně na něj vrčela. Kaela velmi poctivě hlídala. Někdy si jí musím půjčit na hon.

Vydal se za Azarielem, protože toužil vyzvědět pár věcí. Přesto se zastavil, když si všiml, že ho následuje i Sauron. Tiše se za temným maiou plížil. Aspoň doufal, že Sauron neví, že jde za ním. Sauron sám dělal, co mohl, aby si ho nevšiml Azariel. Ono to taky nebylo těžké, Azariel si zpíval.
Azariel došel k Anarinovi, který málem vypadal, že ho klepne. Pak se vzpamatoval a oba začali byliny zpracovávat. Anarin zabrumlal, že tu bude v těch bylinách celý den, ale vypadal, že mu to nijak nevadí.
"Co to dělá?" špitl si pro sebe Sauron. Thranduil stál blízko, aby ho slyšel, ale dost daleko, aby si ho sauron všiml. "Je zraněný…"
Thranduil se ukryl na poslední chvíli. Sauron se otočil a prošel okolo něj s výrazem totálního zmatku.
"Myslím, že přijde tuhá zima."
Thranduil si uvědomil, že to řekl Anarin.
"Myslíš?"
Thranduil se připlížil blíže. "Poznám to podle bylin, které sbírám. Rostliny slyší vůli valar přímo a reagují na ní. Připravují se tak na počasí, které přijde. Je před námi velmi tuhá zima. Hned jak skončíme s tímhle, řeknu to králi."
"Tuhá zima," špitl Thranduil, "No nazdar…"

"Tuhá zima?" Kael se tvářil překvapeně. Jemu přišla každá zima v Temném hvozdu tuhá a to i předtím žil poměrně na severu.
"Vypadá to tak," řekl Garilien. "Anarin se v takových věcech neplete. A i jiní se vyslovili s touhle obavou. Tohle bude opravdu krutá zima."
Kael jen pokýval hlavou.
"Děje se něco?" Zeptal se Sauron opatrně.
"Přijde tuhá zima." Řekl Kael.
Sauron odešel beze slova.
"Ten tvor se zajímá o Azariela," řekl tiše Garilien. "Jen ještě nevím, proč…"
"Mám ti pomoct ho špehovat?"
"Prosím tě o to, mám teď spoustu práce, zima je na krku, elfové se musí připravit a varovat lidi v Dolu a okolí, aby jich moc nepomrzlo."
"Dobře, pomohu ti příteli, i když se bojím, že toho moc nezmůžu, brzy mne král také zasype povinnostmi…"


"Nekňuč mi tu," osočil se král a Sauron konečně sklonil hlavu. "Pokud nechceš, abych tě v zimě hodil do řeky a nechal umrznout, mazej pomáhat!"
"Ano, výsosti," řekl Sauron a konečně šel pomáhat se dřevem.
"Já ti dám, že ti nevoní práce," řekl si král pro sebe a poslouchal skoro s potěšením Sauronovo klení, když se mu do větve zamotaly vlasy. Ještě si dovolil jeden pohled a šel za Kaelem a Garilienem na soukromější poradu, než se o téhle zimě poradí s celou radou a s velvyslanci lidí a trpaslíků.
Ticho naznačovalo vážnost situace. Thranduil i prohlédl zamyšleného Gariliena i Kaela, který zrovna krmil svého potomka a zakrýval se při tom pláštěm. Thranduil si nalil víno, pěkně pomalu, aby mu dal pro kojení všechen čas, co mohl. Dal si hlt, spokojeně zapředl a pomalu došel ke křeslu, které tu na něj čekalo. Zahnal pryč myšlenku, že by Kael nebo Nandir umrzli. Valar, snad tak zle nebude.
"Nemám moc co říct, co nebude řečeno na zasedání." Začal rozvážně. "Anarin už se mnou mluvil osobně a ukázal mi, co tuší. Máme se na co těšit. Jakmile zamrzne lesní řeka, můžeme počítat s vyhladovělou dravou zvěří a to nezmiňuji stejně dravé zloděje, kteří budou zoufat hladem a zimou."
"Ta ale v zimě nezamrzá." Namítl Kael.
"Obávám se, že zamrzne." Řekl Thranduil. "Tohle budou mrazy, kterým jsme ještě nečelili."
Garilien se vyděsil "Ani, jako když…"
"Ani tehdy." Thranduil si promnul bradu. "Elfové již přesouvají zásoby a chystají dřevo. Větší část bude v paláci, druhý, úkryt před mrazy bude u vorařů, třetí ve vesnici na severní hranici. Čtvrtý se asi vytvoří ve větvích v západní vesnici. Všechny musí být dobře ozbrojené a vybavené pro čtyři, možná pět měsíců strádání."
"Tak dlouho?" Zarazil se Kael. "Nevím, jestli je v našich silách…"
"Musí." Řekl Thranduil pevně.
Nandir začal plakat a Kael ho uklidňoval. V tomhle stresu kojit nemohl. "A co Sauron?"
Thranduil skryl tvář v dlaních. "O tom mi ani nemluv. Nemám to srdce ho zahnat, byť by to ušetřilo trochu potravy pro někoho jiného. Nevím, co s ním."
"Sauron je duch ohně, ne? Nemohl by pomoct?"
"Sauron je asi tak silný, jako třikrát louhovaný čaj." Řekl Thranduil. To přirovnání se mu začínalo líbit. "Stejně tak nám moc nepomůžeš ty, když kojíš dítě."
"Pravda…" povzdechl si Kael. "Jak to vyřeší v Roklince?"
Thranduil se nadechl. "Elrond má po ruce mnoho mágů, poradí si mnohem snáze, než my." Změřil si pohledem Kaela. "Vím na co myslíš. A neboj se, nebudu stavět vlastní zlobu před životy svého lidu. Jestli to přestaneme zvládat, budeme volat o pomoc. Siber cestu zvládne."
"Siber ano, ale nikdo jiný." Řekl Kael tiše.
Thranduil si povzdechl a přikývl.
"Ještě na tom nejsme tak zle," řekl Garilien. "Ještě temný hvozd nehladoví."
Thranduil přikývl. "Jen aby to tak zůstalo."
"Společně to zvládneme." Řekl Garilinen. "Nejste v tom sám."
Thranduil se na něj pousmál. "Jsem v tom sám, příteli, ale mám vás, kteří mi pomůžete najít správnou cestu."
Všichni se na sebe usmáli. Ještě nebylo tak zle.

Kael na zasedání neměl přístup, více z politických, než z jiných důvodů. Nezlobil se, věděl, že mu Legolas vše řekne. Nyní se usadil v knihovně a pozoroval Saurona hloubajícího v knihách. Strážného opřeného o zábradlí si také všiml.
"Co tam hledáš?" Oslovil ho, když se začal nudit.
Sauron si ho změřil pohledem. "To bys nepochopil." Chvíli se přeměřovali… Sauron pak zvedl knihu. "V podstatě nic."
"Na někoho, kdo jen tak listuje knihami, nevypadáš."
Sauron si povzdechl. "To už ani neumím pořádně lhát?" Zanaříkal. "Hledám cokoliv, co by tu bylo o Melkorovi."
"Melkor? Kdo to je?"
"Znáš ho pod jménem Morgoth."
"Knihy o Morgothovi v knihovně elfů?" Kael si poklepal na hlavu.
"A proč by ne? Vždyť Melkor tu je, proč tu o něm teda nic není?"
Kael sklopil hlavu jemně na stranu. "Tobě vážně straší ve věži, že? Melkor mezi elfy?"
Sauron vrátil knihu do police a přešel k zábradlí patra, ze kterého shlížel na Kaela. "Chceš mi říct, že ho nedokážete poznat? Ráno ses s ním bavil."
"Isilven? Neděj ze mě pitomce."
Sauron se pleskl do čela. "Přece Azariel!" Pak si rychle přikryl pusu.
"Co je? Odhalil jsi snad tajemství?"
"Melkor mě zabije."
Sauron utekl z místnosti se strážným v patách a Kael se za ním nechápavě díval. "Azariel a Morgoth? Kdo by si ty dva mohl plést? Pitomost… že jo?" řekl soše u sloupu. "Ty taky umíš poradit…" vytkl soše a zamířil za Sauronem.
Věděl, kde Sauron měl místnost, kterou byl Thranduil ochoten mu uvolnit. Kael ji znal, tady bydlel, když ho elfové zachránili z moci Doriflena. U dveří byl strážný, takže Sauron byl očividně doma.
Kael zaklepal a když se ozvalo dovolení, řekl strážnému, že může zůstat venku a vešel.
Sauron byl uprostřed místnosti a vypadal trochu ustrašeně.
"Jak si můžeš být tak jistý, že Azariel je ten… no…"
"Melkor?" Sauron pokýval hlavou. "Jak bych to mohl nevědět? Znal jsem ho velmi dlouho." Sauron přešel ke krbu a přihodil do něj poleno. "Říkal jsi, že máme něco společného. Službu temnému pánu." Usadil se u ohniště. "Když se ti dívám do očí, myslím, že nelžeš. Ale jsi jiný, než ostatní, co sloužili temnému pánu."
"Co máš na mysli?"
"Udělal ti něco, co… elfové většinou nepřežijí."
"Věznil mě dlouho…"
"Ne," Sauron mu skočil do řeči. "Něco, čemu žádný jiný elf zde neporozumí."
Kael se zatvářil zmateně, když v jeho mysli vytanula myšlenka; křik, bezmoc, bolest na těle, uvnitř těla… pouta a horkost druhého těla, temný smích a vzdechy… "Znásilnění." Špitl. "Jistěže, elfové raději umřou, než tohle. Já… v tu chvíli už na útěk ani nedokázal pomyslet."
Sauron přikývl. "Já též. Chtěl jsem pak utéct, ale… nedokázal jsem to. Mezi valar a maiar je sex… svazek, jako manželství, přísaha služby, výš? Já mu musím sloužit. Ve formě není rozdíl."
"Co když je?"
"Pro tebe a tvůj lid je, pro mne není. Něco takového je…"
"Blbost!" přerušil ho Kael důrazně. "Můžeš mě tahat za nos, nejsem dokonalý a mám záchvaty blbosti, kdy dělám věci, kterých pak lituju, stejně jako každý, ale jsou věci, ve kterých opravdu něco vím a znám pravdu."
Sauron se na něj podíval trochu nechápavě… trochu víc.
"Sex je rituál, svazek, setkání těl i duší, i v téhle kruté formě, ale pokud se ho účastníš nedobrovolně, můžeš odmítnout energii, kterou přináší, klidně později. Kdo je ten temný tvor, aby rozhodoval o tvém těle? To smíš jen ty." Kael si prohlédl jeho tvář. "Ty to víš, že?"
Sauron sklopil hlavu. "Vím." Špitl.
"Pak taky asi víš, že to můžeš vyřešit a nechat za sebou."
Nastalo ticho přerušované jen praskáním ohně. Sauron se otočil tváří k ohništi a snad se tím ve své mysli zabýval. Kael ho pozoroval. Měl pocit, že se mu jeho myšlenky odráží ve tváři a v očích, byť v nich nemohl číst. Rudé oči s jemným světlem se na něj krátce podívaly a zase se vrátily k ohništi.
"Urazil jsem tě snad?" Zeptal se Kael opatrně.
"Ne," řekl mírně Sauron.
"Musím jít." Řekl mírně a krátce se zamyslel. Chtěl něco říct, ale nenašel slova, takže odešel…

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama