Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Sněz co sis nadrobil - 2

28. února 2015 v 22:09 | Morell |  Kreativita
Frodo se otočil na Gandalfa, který byl zrovna tak překvapený jako on. Kdo mohl zradit Melkora? Na druhou stranu to nezní vůbec přitažené za vlasy. Melkor sám byl zrádný mnohým svým přátelům i nepřátelům.
Manwe se krátce odmlčel a zahleděl se do ohně ve vzdálené vzpomínce. Skutečně vypadal duchem nepřítomný. Ale velmi rychle se vrátil. Zůstal hledět do ohně a nadechl se k pokračování.


* * *

Balrogové druhý den přivedli Melkora zpět do trůní síně. Vala byl rozzuřený, ale také vědom si své bezmoci. Zvedl hlavu ke trůnu s rozporuplnými pocity, zklamán zradou a ztrátou věrného služebníka, vlastně všech a naštván na nového nepřítele. Trůn prodělal také změnu. Točil se okolo něj drak s hlavou nad trůnem a křídly roztaženými do prostoru. Silmarily tu stále byly, tentokráte zasazené na hlavě draka jako jeho oči. Skvostná podívaná a navíc jejich moc neubližovala tomu, kdo seděl na trůně temnoty. Balrogové přiměli Melkora padnout na kolena, což nebylo tak těžké, jedno měl stále zraněné ze včerejška. Na trůně, narovnaný s veškerou hrdostí a s černou holí v ruce seděl Sauron. Jemně se usmíval.
Musíš mi prominout to úděsné ubytování, ale změny, které zde probíhají, potřebují čas." Rozesmál se. "Chceš utéct, že?" Předklonil se a podíval se Melkorovi do rozzuřených očí. On sám v nich měl pobavení. "Jak bys mohl, když tě přechytračí ubohá elfka?" Sauron se zakřenil a mávl rukou. Zase se narovnal. "Teď jsi vězněm Thangorodrim a odtud není útěku. Sejdeme se později, nulo…"
Melkor vykřikl zlostí nad takovou urážkou, zatímco ho Balrogové vlekli pryč.
Pro řetězy na těle ani nevnímal ránu co měl na hlavě a už vůbec si neuvědomoval, že se mu vlastně trochu ulevilo, když už jeho hlavu netížily silmarily. Díval se na zem a nechal se párem balrogů vest. Byl si Sauronem tak jistý, jak ho mohl zradit jeho nejvěrnější služebník? Vytrhlo ho z přemýšlení, když se zastavili. Rozhlédl se. Balrogové čekali, až přejde pluk skřetů. Pak šli dál. To už si Mlekor uvědomil, že jdou jinou cestou a srdce mu sevřel strach. Hluboko pod zemí bylo mnoho míst utrpení a Melkor nebyl blázen. Pochopil, že jedno nebo více z nich sám pozná způsobem, jakým to nikdy nezamýšlel…

* * *

Manwe se odmlčel a zavřel oči. I když je ale měl zavřené, Frodo si uvědomil, že Manwe má v mysli, to, co následovalo a on málem slyšel křik a vnímal bolest mnoha dní a nocí beznaděje.
Po chvíli zase promluvil. Stále měl oči zavřené. "Mučil ho dlouho." Řekl tiše. "celé roky. Dodnes jsme nezjistili, jak to udělal, ale také ho připravil o veškerou moc. Ta dál sloužila rozšiřování zkázy po Středozemi." Dopřál si několik hlubokých nádechů. "Melkor se změnil, když ho opustily síly. Vypadal velmi staře, vyhubl na kost a naučil se Saurona bát." Znovu otevřel oči a upřel je na žhavé uhlíky v ohništi.

* * *

Melkor se probral z neklidného spánku, ve kterém mu určitě zase něco nalili do krku. Probral se a uvědomil si, že má odkrvené ruce, za které byl zavěšený na provaze. Když se ale podíval pod sebe, jeho oči se rozšířily hrůzou. Mnohé bodce, ostré jako břitvy, jakoby čekaly, až ho lano pustí. A ony se zabodnou do jeho masa. Vykřikl a zpanikařil.
"Být tebou, tak se moc nehýbám." Řekl posměšně Sauron, který byl kus od něj. "Nikdy i nemůžeš být jistý kvalitou lan, co vyrobí skřeti."
Melkor Zvedl hlavu a vzhlédl k lanu. Zatím drželo pevně. Snažil se být v klidu, což nebylo nic snadného, kdykoliv se podíval dolů. "Zabiješ mě?"
Sauron se rozesmál. "Neříkám, že by mě ten pohled nepobavil." Řekl. "Ale ne. Jen tě chci vidět k smrti vyděšeného a potřebuji, abys byl ve stavu, do jakého tě dlouhé věšení na rukou dostane."
Melkor se obával zeptat se, co má temný Maia v mysli za proradnost. Sauron vytáhl z kapsy jablko a zakousl se. Vůbec rád jedl před očima vyhladovělého Melkora.
"Bohužel tu ještě zůstaneš. Radím ti nespadnout, jako duch bez těla bys byl k ničemu mě i Valar, Zavrhli a prokleli tě." Otráveně hodil jablko do díry pod melírem a to se zapíchlo na bodec, po kterém sjelo dost nízko. Bodce byly očividně velmi ostré. Melkor to vyděšeně sledoval a zůstal zírat na jablko pod sebou. "Tak zatím." Řekl povábené a nechal ho pro radost skřetům, kteří přišli s důtkami…

Melkor tušil, že je hluboká noc, jen tehdy tu bylo tak málo netopýrů, kterých jinak byl Angband docela dost obydlený. Tehdy chodil Sauron nejvíce. Sotva ho sundali z toho místa nad bodci a on opravdu nebyl schopný hýbat rukama. Ležel, jak ho sem dovlekli. Sauron brzy přišel. Usmíval se.
"Překvapení." Řekl tiše a klidně.
Melkor mu viděl na nohy a po jemném pohybu hlavou si ho prohlédl celého. Sauron měl kovářské rukavice a v ruce kýbl. Melkor se neodvážil pohnout, natož něco říct. Jen výraz jeho tváře prozrazoval jeho strach.
Sauron přišel blíže a položil kýbl a zem, kov zazněl o kámen. "Asi si říkáš, co jsem ti přinesl za dárek, že?" Sauron přejel prstem po zádech, na kterých stále byly vidět hry skřetů. Jeho prst klouzal po páteři, pěkně obratel po obratlu, všechny je jasně vnímal, vždyť je i viděl. "Nechám tě hádat." S tím šáhl do kýble a cosi mu rozmazal po lopatkách. Pak si sundal rukavice, jako by se toho něčeho sám štítil. "Přijdu ráno." Řekl pobaveně a odešel…

Takhle chodil pár dní. Vypadal při tom docela zklamaně a cosi si brumlal. Melkor si ale všiml, že už se ho sauron ani nedotkl. Dříve ho trápil, a že to uměl. Ale co mu něco namazal na záda, už na něj nešahal a i skřeti začali být trochu nedůtklivý, jakoby byl nakažlivý. Vlastně se tak i sám cítil, vnímal něco v zádech, už se na ně nemohl položit, protože ho to bolelo.
Bylo to vlastně náhodou, že si jednoho dne uvědomil, že skřet sice celu zamkl, ale nějak přehlédl, že ji nedovřel, nebo vrata zarazil o spadlý kamínek, prostě bylo otevřeno. Melkor musel trochu bojovat, ale s překvapením zjistil, že ho nohy stále unesou. Třepaly se mu, ale unesly ho. Myšlenka na útěk mu naplnila hlavu tolik, že na některé bolesti dokázal nemyslet. Opatrně se rozhlédl a rychle zmizel v katakombách Thangorodrim…

* * *

"Překvapivě se mu nějak podařilo projít do tajných chodeb Thangorodrim, které ho vyvedly ven z pevnosti. Jednoho večera vylezl z podzemí a spatřil za horami zapadající slunce. Byl dost moudrý na to, aby pochopil, že ho brzy budou hledat a že ve skalách se neskryje. Ukryl se v nějaké díře a vyšel až za tmy. Hledali ho, ale namísto na jih, Melkor zamířil do pustých krajů severu." Manwe se napil šťávy, kterou měl u sebe, aby zavlažil hrdlo. Pak se podíval na Oromeho. "Dál by měl mluvit někdo, zasvěcenější." Řekl mírně.
Orome ho pochopil a jeho překvapený výraz naznačil, že s něčím takovým nepočítal. Ale přikývl a zakašláním si vyčistil krk. "Dobře tedy." Řekl mírně. "Je pravda, že i když Melkor zmizel z povědomí Saurona, z dosahu Valar nezmizel a mnoho zvířat sledovalo jeho kroky…"

* * *

Melkor potkal jen málo skřetů. Jednomu ukradl meč, ale více na sebe neupozorňoval. Slunce bylo nepříjemné, takže byl aktivní hlavně v noci. Jak šel čas, Melkorovi se do těla vrátilo trochu síly, vlastně se mu dost ulevilo. Jako Vala téměř nepotřeboval jíst. Mnohem více ho trápil severský chlad. Po čase se mu podařilo zařídit si kožešinový plášť z medvěda, kterého se mu podařilo přeprat a zabít. Ale nebyla to žádná legrace a málem byl roztrhaný on.
Někdy se zdržel na jednom místě a jen sledoval okolí. Cestou na své místečko tak našel krvavou stopu a vydal se po ní. Musel jít dlouho, takže si už uvědomil, že následuje stopu velkého severského vlka. Ale tak se obával, že narazí na smečku vrrrčích jezdců, to by bylo zlý. Ale to se nestalo. Melkor místo toho narazil na mrtvou vlčici, skrytou v houští, již zakrytou lehkým popraškem, který večer napadl. Šel se podívat blíže a spatřil i její štěňata, která už mráz udolal… nebo ne? Jedno z nich se pohnulo. Melkor se ho opatrně dotkl. Bylo podchlazené, ale ještě živé.
Přitiskl si ho na prsa a ukryl pod svůj plášť, aby ho zahřál. Při tom se díval na zbytek jeho rodiny. Nakonec vzal meč a vlčici uřízl zadní nohu. S nohou a štěnětem se pak šel rychle hledat úkryt před přicházejícím světlem…


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 1. března 2015 v 9:13 | Reagovat

Jako vždy úžasný! :)

2 Morell Morell | Web | 1. března 2015 v 9:20 | Reagovat

[1]: Jako vždy mě takový koemntář potěšil. :-D

3 Katie Katie | E-mail | 1. března 2015 v 14:23 | Reagovat

Dokonalý. Rychle pokračuj. Nemůžu se dočkat pokračování.

4 ArwenVečernice ArwenVečernice | Web | 6. března 2015 v 22:35 | Reagovat

Šiš chudák Mel. Ty buď ze Saurona děláš týraného a z Mela tyrana a nebo naopak. To se mi nelíbí, pak furt brečím nad jejich osudy...
Ale jo, příběh super!Jen mi vrtá hlavou čím jej Saur napatlal.

5 Morell Morell | Web | 7. března 2015 v 7:45 | Reagovat

[4]: Některé příběhy prostě potřebují záporáka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama