Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Sněz co sis nadrobil - 11

14. března 2015 v 12:31 | Morell |  Kreativita
"Tady už přestává všechna legrace," řekl Tulkas málem roztřeseně. "Neříkej mi, že jsi s ním chodil?! Ty?!"
Eonwe se usmál a jemně pokrčil rameny. "Nedělám si legraci. Myslel jsem to s ním docela vážně."
"Teda ale ty fakt máš na víc." Řekl Orome.
"Co je vám vlastně do toho, s kým jsem chodil?" Odpověděl Eonwe s rukama v bok.

"Chodil? Už spolu nejste?" Zeptal se opatrně Frodo.
Eonwe se na něj otočil. "Přesně tak. Už spolu nejsme." Přitakal smutně.
"Můžeme Eonweho milostný život nechat pro teď být, prosím?" Vmísil se Manwe. "Ještě jsem neskončil a nemám v plánu se tu scházet znovu kvůli tomuhle."
Postupně se všichni utišili až na občasný pohled na Eonweho, který, i když dělal tvrďáka, zrudl ve tváři.
"Zkrátka byl nějakou dobu klid. Sauron se ukrýval a budoval nové sídlo v Mordoru. Pak přišly problémy mezi elfy díky prstenům moci a pak… pak se Sauronův pohled otočil k ostrovní říši Númenor…"

* * *

"Cože udělal?" Melkor nemohl snad být ohromenější.
"Fakt si nevymýšlím." Povzdechl si Eonwe. "Lidi mu slouží, ale uctívají tebe. Zabíjejí se navzájem, aby si získali tvojí přízeň."
Melkor skryl tvář v dlani. "Tohle už začíná být moc." Přešel k oknu a vykoukl k západu, kde mlha bránila lidem vidět jejich požehnanou zemi. "Co sakra sleduje? O co mu jde?"
Eonwe se k němu připojil. "Jestli je to pomsta, tak je geniální."
Melkor se na něj podíval trochu otráveně. "Pomsta… To by mně neuctívali."
"Pravda. O co jiného by mu ale mohlo jít? Zničit tu zemi?" Mávl rukou. "Tak povrchní není. Něco za tím je, jiný smysl."
Melkor zavrčel. Tohle už bylo pro něj moc přemýšlení. "Gah…" Otočil se na Eonweho a chvíli si ho prohlížel. Pak se chytil za hlavu.
"Jsi v pořádku?"
"Bolí mě hlava…"
"Stejně jako když zapálili první oheň…" zamyslel se Eonwe. "Jestli tě jejich vůle zraňuje, tak…" odmlčel se.
Melkor se zahleděl na mlhu. "Něco mně napadlo. Pomůžeš mi?"


Sauron právě pečoval o meč, pečlivě ho očišťoval od každé stopy krve. Tyhle věci, které vyžadovaly pečlivost, ho dokázaly velmi bavit.
"Pěkný meč."
Od pádu Thangorodrim se Sauronem nic tak neotřáslo, jako když nyní za sebou uslyšel Melkora. Jindy pozorný kovář i bojovník se nyní řízl do dlaně. "Ty prevíte," zasykl a šel si do blízké skříně pro obvaz. Až když si obvázal krvácející ruku, se zase otočil na Melkora a pečlivě si ho prohlédl. "Proč jsi tady? Chceš snad druhou šanci? Jsi snad tak naivní, že si myslíš, že ti něco takového dám?"
"Ne, druhou šanci jsem ti přišel nabídnout já."
Sauron strnul. "Mně?"
"Tobě." Melkor se otočil k západu. Okna zde byly právě na západ a byl zde výhled na mlhu zakrývající břehy Valinoru před zraky lidí. "Byl jsi tam vlastně někdy?"
"Byl." Řekl Sauron. "už je to dávno."
"Máš tam své místo, s námi všemi. Víš moc dobře, že pro mou přízeň žádné oběti nepotřebuješ."
"To vím." Sauron mávl rukou a přešel ke stolu. Znovu vzal do ruky meč a začal ho zase čistit. "Ale proto to nedělám." Namočil si hadřík a pokračoval. "Nedělám to pro nějakou přízeň, ani pro požehnání, ne… tihle lidé mají sílu a já ji jen usměrňuji. Jejich hlad po nesmrtelnosti je pozoruhodný, stravuje je lépe než oheň. Nejsou jako elfové, v něčem jsou silnější ale v něčem mnohem slabší, jejich vědomosti jsou tak malé, že je snadné je ovlivnit. Každá další generace jsou opět úplně vygumované a prázdné hlavy a mě stačí jim do těch dutých palic dát i jen špetku, správnou myšlenku a ta vyroste v celou životní cestu. A když to nezvládnu, stačí si počkat na další generaci." Namířil meč na Melkora. "Númenorští lidé jsou navíc silní, mají svou magii a já ji přeměnil, za vzpouru jejich předků proti mně budou potrestáni, všichni, kdo jsou mými nepřáteli, budou nakonec čelit smrti…" Usmál se a meč sklonil k zemi. "Zadupu tohle mrzké sémě lidí do země i s celou jejich nicotností…" Pohlédl Melkorovi zhluboka do očí. "Ve tvém jménu. Hádám, že už to víš, nevypadáš překvapeně."
Melkor přikývl. "Ale proč?"
"Proč… zapoj ten svůj mozek, lenochu. Tisíce let si na něj necháváš jen prášit a při tom sám vím, že ho máš, a když musíš, dokážeš ho použít." Sauron začal meč ošetřovat olejem. "No?"
Melkor neměl velkou chuť snažit se na to přijít. Ale i když mlčel, Sauron jen trpělivě leštil meč, kterým dneska zase zabil několik lidí. Temný Maia byl velmi trpělivý a uměl svou trpělivost využít. Po chvíli přece jen Melkor přemýšlet začal. "Abys mě nemusel… zabíjet ty sám."
Sauron se zatvářil spokojeně. "Ale kdeže… když bych chtěl, už bys byl mrtvý dávno. Tvůj maličký živůtek mě fakt nezajímá. Ale i kdybys tu byl bezpečný, stejně bys na to neměl koule sem za mnou přijet osobně. Něco ti prozradím. Kde jsou uctívači, tam je i ten, kterého uctívají. Nechci tě zničit, ale obnovit, probrat tě z omámení Valar. Ještě máš šanci uzurpovat si něco z tohohle světa, než mi bude patřit celý… ale stejně bude celý můj, ty mi budeš patřit taky, je to jen otázka času."
"Jsi šílený!" Ohradil se Melkor. "Copak už nebylo utrpení dost?!"
Sauron sklonil hlavu na stranu. "Ta náplava si nic lepšího nezaslouží a ty… ty taky ne." S tím švihl mečem, ale než mohl Melkora zasáhnout, Vala zmizel. "Srab." Odsekl Sauron a pokračoval v leštění meče…

Melkor doufal, že ne, ale tušil, že Eonwe to stejně všechno Manwemu vyzvonil. Díky tomu mu ale také došlo, že Valar proti Sauronově plánu asi nic nezmohou. Lidé jednali ve své vůli svobodně a poslům nenaslouchali už dávno. Když ale vyrazilo velké loďstvo lidí k útoku na Valinor, opravdu šlo do tuhého. Elfové byli dobří bojovníci, ale byli mírumilovní a stejně tak mocnosti Ardy. Nechtěli bojovat. Valar přikázali evakuaci pobřeží, ale věděli, že lidi nepřemluví. Nebylo jak zabránit masakru. Kdyby je zničili svou mocí, poskvrní zemi i sami sebe a když dojde k boji, nebude to o nic lepší.
Když lodě dorazily ke břehům, Valar složili vládu nad Ardou. Nebyli tu od toho, aby válčili a odmítali jít po této cestě. Melkor tam byl s nimi. Nevěděl, jaký může mýt jeho vůle efekt, ale stejně jako ostatní se vzdal vlády, byť necítil, že by nějakou měl.
Když po tom, co následovalo, nastalo znovu ticho, Valar se rozešli za svými povinnostmi, aby vše urovnali, jak jen bylo v jejich silách. Melkor ale na tom kopci ještě zůstal. Jeho zrak spatřil vizi a on se v ní úplně ztratil…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama