Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Sněz co sis nadrobil - 7

8. března 2015 v 14:41 | Morell |  Kreativita
Manwe pohladil Fenira, který mu spal u nohou. "Bylo jasné, že do boje půjdeme a… že to bude mít nedozírné následky. Ale než jsme mohli vyrazit, potřebovali jsme se ujistit, že jsme se nezmýlili v Melkorovi…"


* * *

Melkor měl srdce v krku, ale přišel. Předstoupil před Valar a stanul v soudném kruhu, zase. Ale tentokrát místo pláče a proseb jen věnoval Manwemu tázavý pohled. Brzy bylo jasné, že jiný pozdrav jim nevěnuje.
Manwe si nad tím skrytě povzdechl, ale rozhodl se to přehlédnout. "Středozem volá o pomoc." Řekl mírně.
"Proti Sauronovi," pochopil Melkor. "Co chceš po mně?"
"Abys nám pomohl proti němu."
Ticho. Melkor se nadechl a sklopil oči v zamyšlení. Chvíli se mlčky díval před sebe. "Jak…" začal najednou, "jak víte, že vám k něčemu vůbec budu?"
"Souhlasím s ním," řekl Tulkas. "Není k ničemu."
Melkor stiskl hůl silněji.
"Jak dobře znáš hory okolo Thangorodrim?" Zeptal se Orome.
"Znám je shora a zdola, ale nikdy jsem po nich moc nechodil." Připustil Melkor. "Ale… pořád je to nejbezpečnější cesta do blízkosti."
"Takže se dokážeš dostat dovnitř?"
"Sauron by mě pustil dovnitř i hlavní branou." Řekl posměšně Melkor. "Ale na tom nesejde."
"Jak to myslíš?" Zeptal se Manwe.
"Nepůjdu s vámi. Řeknu vám vše, co vím a na co přijdu, ale nepůjdu s vámi."
Manwe vstal a šel k němu. "Dobře si to rozmysli, Melkore." Řekl nahlas. Neřekl nahlas, že uhodl obavy v očích Valy, který stál před ním.
Melkor uhnul jeho pohledu. "Myslím, že jsem tu zbytečný." Řekl a odešel.
"Počkej přece…" Nepočkal.

Melkor ani přesně nevěděl, kam jde, jen šel. Jakmile vyšel z budovy, přiběhl k němu Fenir a následoval ho. Melkor ignoroval elfy, byl prostě příliš vyděšený i naštvaný. Nenapadlo ho, že by po něm Valar mohli chtít, aby jim s dobýváním Thangorodrim pomáhal. Vyšel z města a přešel přes louku. Bylo krásně. Zvolnil krok a útěk se změnil v procházku. Brzy na celou záležitost zapomněl, když se procházel po lesní cestě. Začal se zase usmívat. Cestou vzal klacek, a jakmile vyšel z lesa, začal ho házet daleko do louky, aby mu ho Fenir nosil zpátky.
Tak došel až na dohled moře. Tehdy až ucítil sůl ve vzduchu. Zarazil se. Byl na kopci, takže viděl, co se ve městě děje, přípravy na odjezd do války. Zůstal strnule stát a hleděl na to, jak elfové nakládali své vybavení na lodě. Šlo jich velmi mnoho. Melkor to sledoval zmateně. Oni šli na smrt, málokdo z nich se vrátí. Věděli to a přece je to nezadrželo.
"Není to tak veselý pohled, že?"
"Eonwe?" Melkor se otočil na Maiu, se kterým se již dost spřátelil a který měl za každé situace u pasu dlouhý meč. "Co tady děláš?"
"Chtěl jsem se zeptat na totéž, neměl bys být s ostatními Valar a promýšlet bitvu?"
"Já nikdy moc nepřemýšlel."
Eonwe se usmál. "O tom nepochybuji." Také on shlédl město na pobřeží. "Tak přemýšlej alespoň teď. Ti elfové jdou na smrt, tušíš to, že?" Přikývl. "Budou umírat i za tebe."
"To nevědí."
"A přece tomu tak bude."
"Neulehčuješ mi to." Řekl Melkor.
"Ne. Proč jsi tady?"
Melkor rozhodil rukama. "Zůstávám."
"Proč?"
"Protože…" Zavrčel. "Protože jsem srab, tak to je. Nechci s ním bojovat."
"Bojíš se ho."
"Samozřejmě, že se ho bojím." Melkor udělal krok k Eonwemu. "Když mám tohle," zvedl demonstrativně ruce, "každý den před očima."
"Děláš ze sebe chudáčka." Řekl Eonwe rozvážně. "Svému strachu musíš čelit, nezmizí."
Melkor se odmlčel, vypadalo to, že mu tenhle směr rozhovoru nevyhovoval.
"Nemůžeš se strachu zbavit, ale můžeš ho poznat a čelit mu. Co pak jsem ti to už neřekl?"
Jistěže mu to řekl. Melkor si na to vzpomněl, když spolu trénovali s mečem. Protože Melkor už válečné kladivo prostě nemohl unést, začal zkoušet meč a Eonwe mu brzy začal pomáhat.
"Používáš metody boje i na život?"
"Jsem bojovník. Patří to k tomu." Eonwe si Melkora pečlivě prohlížel. "Ale kdo jsi ty?" Pokýval hlavou. "Chceš být… srab?"
Melkor se nadechl, nevěda, co má říct. Věděl, kam ho Eonwe tlačí. Normálně se roztřásl. "Nemůžu… jen bych mu sám sebe vydal."
"To děláme všichni, kdo jdeme, ale jdeme společně, nejsme sami."
Melkor zvedl ruce. "Nech toho, prosím. Vím, co po mně chceš, ale já nemůžu, nemám jak pomoct více, než už jsem udělal." S tím se otočil k odchodu. Zamířil zpět do lesa. Brzy se ale zastavil. V dálce bylo město a tam byli stále Valar. Melkor se ale díval kousek vedle, na pláň, která byla holá, ale on si vzpomínal na dva obrovské stromy, které tam kdysi rostly.
Opatrně se ohlédl. Eonwe tam stále stál a pozorně ho pozoroval.
"To je v pytli." Řekl Melkor ale pomalu se k němu vracel. "Tohle všechno je tak v pytli, nemůžu vůbec uvěřit, že tohle dělám!" Prošel okolo Eonweho, který se na jeho hlasitý monolog usmíval.
"Já jo," řekl Eonwe tiše…

Manwe šel obhlédnout elfy v přístavu, přípravy pokračovaly velmi rychle. Překvapilo ho, že našel i Melkora, s mečem u pasu, jak hloubá nad mapou Beleriandu.
"Myslel jsem ,že nechceš jet."
"A trvám na tom." Řekl Melkor. "Ale Eonwemu se špatně odporuje." S tím se zase sklonil k mapě. "Sauron ví, že na něj povedeme útok." Řekl tiše. "Bude připraven." Věnoval Manwemu pohled. "Poslední hodiny trávím hloubáním nad tím, jak mohl pevnost vylepšit. Thangorodrim byla postavená právě k tomu, aby čelila útoku od moře."
"A přišel jsi na něco?"
"Tohle není moje parketa." Přiznal Melkor. "nikdy jsem nebyl moc praktický."
"Posledně jsme Thangorodrim dostali z jihu." Řekl Manwe a ukázal na mapu a prstem přejel od jihu ke třem horám znázorňujícím onu pevnost. "je tam otevřený přístup přímo k hlavní bráně."
"Ta planina…" Melkor si vzpomínal. "Škoda, že nevíme, kam až sahají tunely."
"Už tehdy sahaly hluboko."
Melkor se zamračil. "Neptej se mě proč, ale ta planina bude nejnebezpečnějším přístupem."
"Jiný přístup tam není Melkore, Skály okolo vstupu tyčí prudce do výšky a nedá se po nich šplhat. Musíme tamtudy."
"Nelíbí se mi to…"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ArwenVečernice ArwenVečernice | Web | 8. března 2015 v 16:32 | Reagovat

Typický Melkor :D

2 Morell Morell | Web | 8. března 2015 v 19:25 | Reagovat

[1]: Že jo. Jsem ráda, že jsem ho vystihla dobře. Není to lehký, zvláště ve vztahu k Manwemu.

3 Lukáš Přibyl, DDV Lukáš Přibyl, DDV | Web | 9. března 2015 v 17:24 | Reagovat

[1]: jo když jsem čítával Silmarillion, tak mým největším oblíbencem byl Melkor a v závěsu za ním pochopitelně Sauron

4 Morell Morell | Web | 9. března 2015 v 20:41 | Reagovat

[3]: Mno, asi tuším proč. :-) Blahopřeji k titulu DDV.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama