Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Sněz co sis nadrobil - 8

10. března 2015 v 19:29 | Morell |  Kreativita
"Dodnes nevím, co bylo horší," řekl Manwe najednou, "jestli fakt, že jsme jeli do bitvy proti Maiovi, který měl nyní moc větší, než kdokoliv z nás, nebo obličeje, které Melkor dělal na hlídkující orly." Manwe si povzdechl. "A přece, co mu šlo vytknout, když se sám proměnit nemohl? Když nebyli blízko a on je mohl pozorovat nepozorován, vždy se tvářil spíše smutně. Plavba přes moře byla ale příjemná. Armáda se vyloďovala a byla obrovská, Snad žádná armáda dětí Ilůvatara nebyla větší a do posledního boje ani nebude.

Přestože Melkor neměl moc, dokázal mezi Valar stále vyvolávat spory. Celou plavbu jsme se dohadovali, jakou úlohu mu ve vojsku přidělit. Jenže on si ji přidělil sám. V sedle svého vlka vyrážel do hor na výzvědné cesty a než jsme se dali na pochod, už nás stačil varovat před hlídkami. Díky němu tak o vyloděné armádě nedošlo do Thangorodrim jediné slovo."
"Na ten pochod si pamatuju," vmísil se Orome. "Pomáhal jsem Melkorovi v jeho honění špehů nepřátel. Válečný zpěv se táhl krajinou až jsme zapochybovali, jestli nás Sauron nemůže slyšet."
"Každopádně jsme k Thangorodrim došli a byli jsme uvítáni armádou skřetů. Nešťastní musí být elfové, ze kterých vzešlo tohle plemeno."
"Nešťastní ne." Řekl Námo. "Ale krutě poničení ano. Pozoruji jejich duše v Mandosu a… bojím se, že se z toho nikdy nezotaví."
Na chvíli zavládlo ticho. Manwe si povzdechl a pokračoval…

* * *

Melkor se krčil za skalou a pozoroval boj. Elfové byli velmi dobře vycvičení a mnoho Maiar jim v tomhle boji pomáhalo. Cestou dokonce nabrali další zkušené bojovníky, to co zbylo z elfů Beleriandu i z Noldor, kteří opustili Valinor. Ti se drali do prvních linií, aby prolitou krví pomstili všechny padlé. Jim se Melkor odhalit nehodlal. To už se mohl zabít sám. To ho ale v tuhle chvíli netrápilo. Něčemu tady prostě nedůvěřoval. Cítil tu obrovskou moc okolo Thangorodrim, nade všemi bylo zataženo, což umožňovalo skřetům bojovat i když byl jasný den. Sauron byl geniální a jeho díla roznášela temnotu a ulehčovala totéž všem jeho služebníkům.
Ke své zlosti Melkor zjistil, že i jeho skřeti jsou mnohem lépe organizovaní. Nebyla to sebranka tupých řezníků, ale poměrně dobře organizovaná armáda. Někteří skřeti vrhali mezi elfy výbušniny a to byla jen jedna z novot, které si Sauron pro dnešek připravil. Náhle skřeti zatroubili a ustupovali. Elfové se na ně vrhli s vervou, ale to neměli.
Pás země náhle vybuchl a smetl všechny, kdo na něm stáli. A Skřeti už tam nestáli. Armáda Valar zadržela další postup, ale skřeti se k útoku neměli. Jakmile šok opadl, boj začal nanovo.
Druhý pás s výbušninami odbouchli elfové pod skřety a už si hlídali, kde bude jaký další. Postupně se probíjeli, bylo jich mnoho a bojovalo se dlouhé hodiny a dny. Vypadalo to nadějně, když se náhle brána Thangorodrim otevřela dokořán.
Melkor draky znal, ale okřídlené rozhodně ne. A ten, které vyšel z brány první, byl černý a gigantický. Vzlétl a jeho oheň slétl na elfy. Melkor své místo opustil a zamířil do tábora, kde někteří šťastnější bojovníci odpočívali.
Nikdo z Valar tu nebyl, byl tu ale Eonwe.
"Počkej!" Zadržel ho, než stačil zamávat křídly.
"Musím na toho draka," řekl Eonwe.
"Ne, je tam ještě větší drak, uvnitř pevnosti, čeká, až mu tihle vymetou cestu, nebo nás alespoň oslabí."
Eonwe pohlédl na bojiště, kde draci zabrali první linii před skřety a tlačili elfy na ústup. K nim oběma donesl vítr vůni pečených elfů. Eonwe nasucho polkl. "Dokážeš nás dostat do pevnosti?"
"Myslím, že ano. Ale tajné tunely jsou zrádné."
"Nemáme čas, jestli draci prorazí, nesmí jim přijít posila."
Eonwe přivolal tři další Maiar a vydali se tajně do hor, které obklopovali vstup do Thangorodrim…

Pěšky to po horách nebylo příjemné, a i když Melkor kulhal, nyní je vedl po nejschůdnějších a zároveň krytých místech. Musejí se nepozorovaně dostat přes hory a pak podzemím zpátky. Spěchali, jak jen mohli. Melkor se často zastavoval a rozhlížel se.
Náhle je zarazil. "Půjdeme jinudy. Kousek odtud je větrací šachta, vede do… vede dovnitř."
Eonwe podezřívavě přivřel oči, ale neptal se. Nebyl čas to z Melkora páčit, neměli čas. Ostatně se to brzy dozvědí. Znamenalo to vyšplhat po skále, tedy to si Melkor myslel. Eonwe ale neměl takovou trpělivost. Vzal ho okolo hrudi, roztáhl křídla a vynesl ho nad skálu. Pak už to byl k šachtě jen kousek. Melkor do ní chvíli nedůvěřivě koukal. Pak, když se asi nakoukal dost tam po hlavě skočil a sjel šachtou až dolů. Bylo slyšet, že si oddechl.Očividně se bál, že v šachtě budou mříže, ale nemusely, byla tak hladká, že se tudy utéct nedalo. Eonwe si povzdechl a sklouzl se za Melkorem.
Velmi nespokojeně se rozhlédl po mučírně. "Jak to, že sem vede šachta?"
"Trpící tělo potřebuje vzduch a kouzlo utajení zabrání, aby bylo venku cokoliv slyšet. Nedej se zmást, jsme hluboko." Řekl Melkor tiše. "K hlavní bráně je to tudy."
To už za ním byli všichni a společně se vydali na cestu.
"Jak to, že tu nikdo není?" Zeptal se Eonwe.
Melkor zatlačil do dveří. "Protože je tu zamčeno." Odpověděl a zlostně praštil do dveří.
"To jsi neměl." Řekl Eonwe.
"Nepoučuj mně a najdi nějakou tyč, Uvolníme je z pantů."
"To je konec utajení." Řekl naštvaně Eonwe a šáhl po pohrabáči, který byl u vyhaslého otevřeného krbu.
Než se stačili dveří vůbec dotknout, zacvakal klíč v zámku.
Dveře se otevřely a v nich byl Sauron a za ním Balrogové. Maiar tasili meče a jeden z Balrogů, jediný, co nehořel, po nich chrstnul obrovské množství bílého prachu.
Sauron se rozesmál. "Vítám vás v Thangorodrim!" řekl nahlas slavnostně. Balrogové skočili dovnitř…
Melkor se protáhl a vyběhl ven za Sauronem, ale v jeho plné síle se mu nemohl měřit a Sauron už byl pryč. Ohlédl se zpět, ale rozhodl se, že si maiar musí pomoci sami. Rozběhl se do tunelů, které ho zavedou k hlavní bráně. Brzy se zastavil, slyšel výkřik a věděl, že to byl Eonwe. Znovu se ohlédl. Zatřepal hlavou a šel dál, nemohl jim pomoci.
Chodby se zdály nekonečné a Melkor měl problém se zorientovat. Pevnost se příliš nezměnila, ale Sauronova moc vzrostla a v těch, co nebyli spojenci, vyvolávala zmatek. Zabloudil. První, co rozpoznal, byla krvavá stopa na podlaze. Teď už byl tak zmatený, že mu nezbylo se po ní vydat. Brzy došel ke dračímu trůnu. Drak na něj zlostně hleděl, ale to důležitější, Sauron seděl na něm a u nohou měl Eonweho, spoutaného a s mečem u krku. Krev byla jeho, Sauron mu oškubal z křídel všechno peří.
"Není to zvláštní, jak se může tenhle opeřenec bát, když nemůže létat?" Sauron pohladil maiu po vlasech. "Ten prach je můj objev, když se očaruje, znemožní změnu podoby na velmi dlouhou dobu. Všichni jste teď mí."
Melkor na něj zvedl meč. "Na to zapomeň. Valar tě sesadí z trůnu."
Usmál se. "Odlož ten meč a vzdej se." Řekl Sauron jakoby unaveně a koukl na Eonweho. "Kolik myslíš, že toho tenhle tvoreček snese?"
"Pusť ho." Sykl Melkor a stiskl meč pevněji.
"Nebo?" S tím Sauron pohladil mečem hrdlo spoutaného Maii, kterého to přinutilo trochu zaklonit hlavu. "Budeš riskovat, že to udělám?"
"Nenech se jím ovládnout!" řekl Eonwe. "Uteč!"
"Jak vznešené."
Melkor se krátkou chvíli rozvažoval… pak utekl.
Sauron sklonil hlavu na stranu. "Nečekané, že?" Usmál se na Eonweho. "Docela mně zajímá, jak citlivý jsi na těchhle…" pohladil křídlo bez peří… "kuřecích křidélcích."
Eonwe při tom doteku ucukl, protože je měl čerstvě oškubané a tohle bolelo.
Sauron vstal a slízl si z prstů krev, kterou otřel z křídla. Otočil se na dva Balrogy. "Přiveďte mi Melkora, v řetězech."
Oba mocní odešli stejným směrem, jakým utekl Melkor. Sauron si chyceného maiu prohlížel s neskrývanou radostí. Eonweho nenáviděl. Maia měl pár povrchových zranění z boje s Balrogy, ale byl jinak v pořádku. Pro Saurona to byl skvělý úlovek.
Pak se stalo, co rozhodně nečekal. Zezadu na něj dopadl bílý prach, stejný, jakým očaroval Eonweho. Otočil se a jen tak tak uhnul meči, co mu mířil na krk. Pak utekl.
Eonwe zvedl tvář a musel se usmát. Melkor mu úsměv vrátil a přeřezal lana, která ho držela znehybněného.
"Jdi na toho draka, já půjdu za ním."
"Ne," zarazil ho Eonwe. "V tomhle stavu ho sám nezvládnu."
Melkor se zarazil a pár vteřin se díval střídavě na Eonweho a na dveře. "Do háje. Dobře…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ArwenVečernice ArwenVečernice | Web | 11. března 2015 v 8:47 | Reagovat

Melkor pomáhající Eonwemu? To mi nějak nesedí. Ale ze Saurona jsi udělala fascinujícího protivníka! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama