Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Královská hra - 13

21. února 2016 v 16:30 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě
Směna u brány by blaroga nudila strašně, kdyby si nevšiml něčeho, co se vleklo po cestě k pevnosti. Začal se nahlas smát. "Vida, kdo se to vrátil!"
Sauron k němu došel a vrhl na něj nenávistný pohled. "Nemám na tebe čas." Řekl naštvaně. Jeho plán ale ve skutečnosti vyšel. "Kde je Melkor?"

"Dole, v podzemí. Jestli tě něco cestou nesní… o pardon, už se stalo."
Balrog se dál smál a Sauron vešel do pevnosti, nečekán, nevítán, ale bez problému. Jako ducha si ho skřeti povšimnout nemohli, ale temní maiar ho vnímali dobře a ti mu věnovali různé pohledy, od obdivu až po zhnusení. Ale do míst, kde sídlili temní Valar se dostal bez problému. Už stačil minout tři z nich a obdivoval se jim… a záviděl jim sílu, neměl nic než informace. A přesto ho vzduch okolo něj sytil, protože byl temnou mocí nasycený tolik, že měl pocit, že by v ní mohl utonout, kdyby chtěli. Melkor získal mimořádnou podporu. Sauron netušil, jak to Melkor dokázal, ale bylo jasné, že 15 valar přečíslí čtrnáct Valinorských… a pak spatřil Manweho. Uvězněný vala byl jako pastva pro oči bezmocného maii. Hned se šel podívat zblízka.
Vala spal a Sauron by ho neprobudil, ani kdyby chtěl, protože ho uspali kouzlem. Sauron ho chvíli sledoval, ale pak šel dál, čím dál více přesvědčený, že Melkor má tentokrát skutečnou šanci svět získat pro sebe.
Protože Malgora dobře znal, Sauron si syny feanorovy pamatoval dobře, nic ho nemohlo ohromit více, než že uvidí jednoho z nich a pod Melkorovou nadvládou.
"Konečně jsi přišel." Řekl klidně a otočil se. Nespokojeně si maiu prohlížel, takovéhle nic mu bylo k ničemu. "Co tě tak zdrželo?"
"Informace." Řekl maia. "Špehoval jsem krále Thranduila." Řekl. "Znám skvěle jeho palác a všechny v něm. Dokážu ho dobýt, když k tomu budu mít dostatek skřetů a zbraní. Pozor je třeba dát jen na Thranduila samotného. Je to upír…"
Melkor vyvalil oči. "Tak on byl ten upír, co se tu ochomýtal?!" Rozzuřeně chytil stůl a mrštil s ním o stěnu. I v elfském těle měl sílu. "Do háje!" Jeho mysl zavolala a ve chvíli bylo v místnosti valar patnáct. "Musíme plán urychlit." Řekl pevně. "Valar budou o tomhle místě brzy vědět. Ať je vše připraveno do dvou dnů."
Valar přikývli a zmizeli. Melkor se otočil na Saurona. "A pokud jde o tebe… Varoval jsi nás před ohrožením…" z jeho rukou vyšla energie a Sauron spadl na zem, najednou cítil gravitaci. Melkor mu dal fyzickou podobu. Vypadal odporně, jako znetvořený skřet. Nebylo v něm nic dobrého. "Ty dostaneš svůj oddíl a získáš Temný hvozd a Erebor, když víš, jak na to. Chci výsledky, nulo, přijď s prázdnou a bez těla a skončíš stejně žalostně jako náš host, určitě jsi ho už viděl."
Netvor se uklonil. "Ano pane…"


Sauron tušil, že mu Melkor neřekl ani zdaleka vše o tom, co on a Valar chystají, ale zjevně mu dobytí hvozdu pomůže a Sauron si rád vybije zlost na Thranduilově lidu. Tři balrogové, více postrádat nemohli, takže se musí spokojit se třemi. Skřetů a obrů ale dostal dost. Balrogové ho jednak museli poslouchat a taky chránit, měli rozkazy ho zpátky donést vcelku, pokud možno. Nicméně to ho netrápilo. Konečně byl znovu v čele armád a šel do boje. Seděl na okřídleném ještěrovi, draka mu nedali, na to ještě není správný čas a trupky skřetů hlásily začátek pochodu. Vyrážejí. Dlouho už z ničeho Sauron neměl takovou radost, už tak dlouho… se necítil tak doma.
Skřeti pochodovali bez problému celé dny, nechvátali, nemuseli moc odpočívat, ideál. Sauron začínal mít z věčné noci potěšení. Po čtyřech dnech opouštěli území Angmaru a na dohled už byl Temný hvozd, ten obejdou ze severu a jakmile budou v dosahu, vniknou do lesa a dopochodují až k území elfů. Krásné a bez slunce nádherně utajené. I balrogové držely svá ohnivá těla v klidu, takže nebyli vidět, žádný oheň jim na kůži neplál. To si schovávali na elfy…

Pochod se zastavil a dle rozkazu se sešli vůdci skupin, balrogové a dva páni zlobrů. Sauron se postavil do středu, před kresbu co načáral na zem. "Zaútočíme ze severu. Musíme ovládnout tuhle soutěsku." Řekl a ukázal na mapu, před kopcem, pod kterým je palác. Většina se pustí před hlavní bránu, ti nejlepší bojovníci se pustí podzemní řekou dovnitř. Rozřežou mříž a otevřou hlavní bránu. Beranidlem se otevřít nedá… pak už to bude snadná práce, jak nebudou mít obranu zdí, stačí je pobít." Otočil se na tři kapitány, byli to lidé, ti půjdou do paláce. "Pamatujete si cestu, že?" Přikývli. "Dobře, jakmile budete v paláci, neútočte hned, budou se za vámi pouštět skřeti, počkejte, až vás tam bude dostatek, jinak elfové tu cestu zahradí a budeme venku čekat zbytečně."
"Spolehněte se, pane." Řekl jeden z lidí.
Sauron mu věnoval velmi ošklivý úsměv. Proto chtěl sebou mít lidi, potřeboval někoho, kdo trefí palácem elfů, i když tam bude poprvé, ale maiar mu více nedali, než ty balrogy. Vše strašlivé a nové teprve bude světu odhaleno.
"Musí to jít hladce, pro slávu temnoty."
Všichni mu odpověděli jásotem a vrátili se ke svým. Rozdávaly se rozkazy a šiky se chystaly. Sauron se usmíval. Všichni byli tiší a pochodovalo se bez rytmu a zlehka, takže se ani země netřásla. Nyní ale zaduněly bubny, jako varování elfům, že přichází jejich zkáza. Skřeti vyrazili do lesa. V takovém počtu s nimi moc lesa nic nezmohla. Byly jich tisíce a tisíce… a šli stále rovně.

Sauron nyní jel na svém ještěrovi mezi nimi, nebylo moudré létat vzduchem, byl by sestřelen. Skřeti byli připravení a postupovali opatrně. Sauron si mnul bradu dlouhým drápem a uvažoval. Už je měli napadnout, odreagovat, aby se ostatní stáhli do paláce… anebo už tam jsou a čekají na ně. To by znamenalo lepší organizaci armády, než tušil. Že by Legolas tušil nebezpečí a opevnil se? Nepomůže mu to. Tudy, kudy zaútočí on, určitě nic čekat nebudou.
Pochod pokračoval nerušeně až k paláci. To už i Sauron trochu uvažoval, jestli to není trochu divný. Jak přikázal, tak se rozdělili a konečně narazili na odpor elfů. Zbořili most vedoucí k bráně a prudká voda jim poskytovala dobrou obranu. Šípy šetřili, jak jinak. Oblehli bránu, ale zevnitř na ně útočili akorát hrubostmi.
Sauron věnoval bráně velmi iritovaný pohled. On byl skrytý daleko za prvními řadami, aby se příliš neohrozil a jeho plaz kňučel, protože by chtěl létat. Lidi zvládli svou práci dobře… a poměrně brzy. Zahnali elfy… tak snadno? Otevřeli bránu a skřeti rychle vytvořili provizorní most. Jakmile byl, vtrhli do paláce. Sauron pozoroval bránu a nepochyboval o tom, že než se vůbec půlka armády dostane dovnitř, nebude tam naživu jediný elf… dnes nemá rozkaz brát zajatce.
Očekával větší hřmot zbraní i křiku, tohle bylo… Sauron slezl z ještěra a poslal ho se proletět. Vešel i s balrogy dovnitř. Skutečně, barikády, za každou jeden nebo dva mrtví elfové a kupa skřetů. Elfové jsou nebezpeční nepřátelé a každé vítězství nad nimi je drahé. Tady to ale nevypadalo, že by byla pevnost kdovíjak plná. Když došel do síně s trůnem, ignoroval ozvěny bojů s elfy a došel k trůnu lesního krále. Se vší svou ohavností se na něj posadil a poslouchal. Pořád ale neslyšel to, co by čekal. Co to Legolas vlastně vymyslel za lumpárnu? Pozvedl hlavu ke stropu a zahleděl se na šumící vodu. Pak naštvaně vstal.
Sledoval ho balrog a tvářil se nechápavě.
"Tobě to nedochází, že?" Řekl otráveně. "Utekli. Nechali za sebou pár sebevrahů, kteří chtěli zemřít v boji a zmizeli…" Mnul si rukou bradu. "Ale kam? Kam ses schoval, Legolasi?"
Chvíli přecházel a pak se zasmál. "Erebor, jinam jít nemohou."
Balrog se usmál. "V podzemí nejsou dobrými bojovníky."
"Nepodceňuj je." Řekl Sauron. "Budují si občas i podzemní síně, jako tyto, vědí, jak v nich bojovat." Znovu se usadil na trůn. "Ta voda… Už odtud nesmí téct čistá."
"Nemáme čas trávit vodu," namítl balrog, musíme zaútočit na Erebor."
"Hlupáku!" Osočil se Sauron. "Trpaslíci jsou v hoře dobře vybavení. Nemůžeme je napadnout zpříma bez velkých ztrát. Vím, co chci, démone. Chci je nechat vyhladovět. Ty síně se nám více hodí neporušené, než zničené."
Balrog přikývl. "A co s tím má co dělat řeka?"
"Rybáři potřebují ryby." Řekl Sauron. "Bez nich budou hlady a my zařídíme, aby neměli nic ani na souši."
Balrog se usmál a odešel…
Sauron zůstal na trůně. Thranduil ho musel sledovat, možná to byl on, kdo varoval elfy, co se blíží. To si s ním vyřídí, až obnoví své síly. To by vysvětlovalo… Vstal.
"Chci dva pluky skřetů, hned!" Vykřikl. Brzy k němu naklusali skřeti. To už zase seděl. "Vydejte se do okolních lesů, chci vědět, jestli nějací elfové neutekli, nebo nešpehují. O tomhle převratu nesmí nikdo vědět." Otočil se ke druhému balrogovi. "Tohle království je od teď moje, nikdo z nepřátel, kdo do něj vstoupí, ho nesmí opustit živý!"
Balrog se při slově "moje" zamračil, ale přikývl a šel dávat rozkazy.
"Moc dobře, upíre," řekl si Sauron tiše. "Doběhl jsi mě, ale já tě brzy dohoním…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama