Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Královská hra - 24

7. března 2016 v 8:42 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě
"Myslel jsem, že mě sledovat nebudeš."
Thranduil sletěl a opět se proměnil v elfa. Mekor si ho prohlédl a obzvláště krev na bradě a odhalené hrudi.
"Musím jíst." Řekl, skoro zbytečně. "Nepřišel jsem tě sledovat."
"Tak proč?"

"Vím, že Valar dobyli Angmar… ale Manweho nenašli."
Mekor se na něj otočil. "Nečekal bych, že temní svého cenného zajatce vydají."
"Mám o něj starost." Připustil Thranduil. "Je vůči nim bezmocný."
"Já…" V mysli mu vytanuly vzpomínky, křik a zoufalství uvězněného valy. "Já vím. Ale nemám jak se s temnými valar nebo s jejich armádami měřit."
"Já též ne. Ne sám."
"Co máš v plánu?"
"Zatím nic určitého." Thranduil si prohlédl své zašpičatělé prsty. "Ale tohle všechno, všechny tyhle bitvy jsou jen zahřáním. Temní mají to nejsilnější stále ukryté. Obávám se, že jejich plnou sílu teprve uvidíme."
"Tvá krev… můžeš vytvořit další, jako ty?"
"Ano, ale… nemám to srdce kohokoliv … komukoliv přivodit takové prokletí. Navíc… by je stále se ztenčující populace lidí brzy neuživila. Obávám se, že ani mě časem tenhle svět neuživí."
"Snad to nebude trvat tak dlouho a pak…" Odmlčel se. "Pak uvidíme."
"Dávej si pozor… Melkore. Když dokázali ovládnout Manweho, tebe… ovládnou jako nic."
"Stejně tak tebe." Odvětil Mekor. "Ale v jednom máš pravdu. Společně jsme silnější…" Zabručel. "Manwe… podívám se po něm. Ale ty, ty sleduj a starej se, aby nikdo neodhalil lístečka a ostatní."
Thranduil se pousmál. "To mám v plánu…"


Melkor se uměl plížit, kdysi to neuměl vůbec, teď mu to šlo snadno. Elfové a maiar hlídali Angmar dobře, takže se proplížil v podobě černého havrana. Tak i vletěl do díry mezi sutinami a dostal se do podzemí. U všech bohů, už to bylo skoro sto let, co spatřil pravdu sám o sobě. Zastavil se, když slyšel, že si pár elfů vypráví o zvěstech z Valinoru. Valar, měli zlé zprávy. Valmar po letech bojů už je jen pohřebištěm. Manweho palác byl napaden shora bombami a stržen, celý se rozpadl a trosky jsou po celé ploše hory. Valar zničili dva temné Valar, jednoho z nich Ancaron. Melkor se na to usmál. Věděl, jak skvělý je Ancaron, když vezme do ruky bič. Valar vyčistili větší část Valinoru, ale na severu je několik pevností, které hájí temní valar a daří se jim je udržet. Utumno je plné temných, stejně jako Mordor. Temný hvozd a Osamělá hora jsou také v rukou temných a mnoho záhadných a zlých věcí se tam pohybuje. Nedávno byl Tulkas vážně zraněn a kulhá, Alue bojuje, aby nepřišel o ruku. Niennu na čas oslepili, ale už zase vidí.
Vala ještě chvíli poslouchal, ale elfové se začali zabývat osudy elfů a to ho už tolik nezajímalo. Raději roztáhl křídla a letěl dál zkoumat pevnost. Hlouběji už nepotkával žádné hlídky, elfové temnotu neměli rádi a Maiar věděli, že tu nic není, tak se neobtěžovali. Celé to bylo… jako hrobka, celé to bylo podivné a nepříjemné. Melkorovi se tu nelíbilo. Už to dávno nebylo podle jeho. Raději se soustředil na hledání… ale maiar i valar to tu museli prohledat mnohem lépe. Proto taky i přes dlouhé hledání a létání neměl úspěch. Nakonec se vzdal a zamířil do srdce temného města. Tam brzy našel onu místnost, kde Manweho tak dlouho drželi. Stále téměř mohl slyšet jeho křik. Necítil se tu dobře, o to hůře, že věděl, že na tom má svůj podíl. Chvíli hleděl na černou skvrnu, na dávno zaschlou krev.
Pár chvil jen pozoroval, pak začal uvažovat. Kde? Kde by schoval vězně tak, aby ho nenašli nepřátelé a aby se pro něj mohl vrátit? Ne zde… Ne… Dál přemýšlel. Chtěl se mu pomstít, nechat ho trpět. Proměnil se znovu v havrana a letěl. Jediné, co musí najít je správné místo… Znovu začal prohledávat podzemní město. Mezitím přemýšlel, jak se dostat ven? Pousmál se. Určitě najde cestu, ve věčné noci se temná stvoření jako on pohybují bez problému…

Pět dní, možná více. Melkor se usadil na trůn temnoty, který si zde postavil temný Manwe. Melkor už začal věřit, že tu Manweho nenajde. Uvažoval. Nemohl se vypařit a věděl, že temný Manwe ho z těla nevytrhne. Ne, někde ho schová. Snadno Valar napadne, že bude v nejsilněji opevněné pevnosti, takže tam nebude. Bude někde jinde. Mordor a utumno jsou nejsilnější. Sever Valinoru je ale snadno dobytelný, tam ho přesouvat nebude, moc nápadné… skřetí město, nebo Temný hvozd… nebo Osamělá hora. Palác Temného hvozdu je vznešené místo a jeho chodby nesahají hluboko. Melkor se rozhodl pro skřetí město… určitě je tam někdo z temných valar. To tušil…


Melkor na černých křídlech plachtil nad Mlžnými horami. Začínal chápat to peří, chránilo před chladem a hlavně před větrem. Nechtěl se odhalovat nepřátelům, tak zůstal havranem. Musí je najít dříve, než bude nalezen. Kde to město bylo? Nebyl si jistý, ale věděl, že na sever od Roklinky. Jakmile tedy spatřil její údolí, povzdechl si a znovu to otočil k severu, tentokrát se držel na východní straně hor. A našel je, skřety, pluk, jak vylézá ze země, mířili na lidi. Do Rohanu. Budou to teď mít zlé, Melkor tušil, že je to království, které už napadla i slabost způsobená Thranduilem. Ale neměl čas se tím zabývat. Sletěl níž a usadil se na kůl, na kterém byl jeden z lidí napíchnutý. Bylo otevřeno, ale dovnitř ještě nechtěl. Cítil, že tam uvnitř něco je, něco velmi mocného. Jak se kůl zatřepal, odletěl a mířil k hvozdu. Potřebuje pomoc.

K dolům se nevrátil havran, ale dva netopýři. Thranduil byl ochoten pomoci. Vletěli dovnitř a letěli mnoha tunely, než se dostali do obrovského podzemního města, obrovské jeskyně se stěnami obestavěnými ulicemi. Oba se zavěsili na strop, ale netopýří podobu si ponechali.
"Je tu temný Vala," řekl Thranduil tiše.
"Taky to cítím."
"Varda." Melkor shlížel pod sebe. "Dej na ní pozor, její světlo dokáže oslepit… moment. Možná máme štěstí, odchází."
"Doufej, že se brzy nevrátí…"
Zmlkl, město se téměř vyprazdňovalo. To znamenalo jediné, vojsko bylo volané do invaze.
"Rohan je na řadě." Řekl tiše Thranduil.
"Lidé se již dost sjednotili," řekl Melkor. "Bohužel, tihle temní Valar jsou… houževnatí a vynalézaví. Bojím se, že proti jejich síle se moc nezmůže."
"I ta nejmenší bytost může změnit budoucnost." Řekl Thranduil. "Zatlač na správné místo a spadne i hora."
"Počkáme, až odejdou a pak se postaráme o zbytek."
"Ano a já pak půjdu pomoct lidem, čím více skřetů se mi podaří zabít, tím menší bude nápor na Rohan…"

Melkor měl zvláštní pocit z toho, jak krvežíznivý dokázal Thranduil být. Pozorovat upíra, jak se krmí… vede k tomu, že je jeden rád, že není tím nešťastníkem v jeho moci. Thranduil odletěl honit skřety a Melkor se vydal do města, sem tam ještě zabil ty, co zde zůstali a byli dost šílení, aby se na něj vrhli. Hledal všemi svými smysly a doufal, že se nespletl. Scházel stále hlouběji do podzemí, které bylo náhle vymřelé. To bylo vlastně uklidňující. Melkor hledal, jen ještě netušil, co. Jak Manweho najde? Našel malou svatyni, musela být stará, vykládaná velkými bloky obsidiánu, černého jako noc. A byla tam socha zpodobňující jeho a před ní oltář. Páchlo to tu smrtí, ten puch se Melkorovi přestával líbit. Opřel si ruce o oltář a povzdechl si. Po Manwem se snad slehla zem. Všude byla jen temnota, které je nakonec pohltí všechny, zřejmě. V tom zoufalství svěsil hlavu. A jak se tak díval dolů, uvědomil si, že hledí na temnotu. Nebyla v oltáři, ale pod ním, Svitlo mu. Změnil se ve velkou psovitou šelmu, démonického vlkodlaka a oltář vytrhl z místa a zahodil. Pak i kusy podlahy a začal hrabat v drti pod nimi. A pod tím byla hlína… nanošená určitě shora… zase štěrk, všechno smíchané. Měl co dělat, ale hrabat se v cizích věcech, to uměl. A pak jeho drápy na něco narazily, dřevo. Odkryl rakev a kus ji povytáhl. Rozsekl zámky, které ji držely pevně, aby to, co bylo uvnitř, nemělo šanci se dostat ven. Odhodil víko a vyvalil oči. Znovu nabral svou elfskou černovlasou podobu.
"Manwe…"
Vala měl otevřené oči a nehýbal se. Melkor ho vzal do náruče a vynesl z díry. Položil ho na podlahu bývalé svatyně a dal mu ruku na hruď. Srdce tlouklo, ale slabě a dlouze. A nedýchal. Zavrčel, zaklonil mu hlavu a vdechl mu do plic vzduch. Nic se nedělo. Zkusil to znovu. Trochu se mu zrychlil tep. Snad bude stačit počkat, ale ne tady. Melkor ho vzal do rukou a rychle zmizel z města…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 avanaka avanaka | 7. března 2016 v 9:57 | Reagovat

Konečně Manwe. Jen pokračuj. Každý čekání je hrozný.

2 Vith Vith | 7. března 2016 v 12:13 | Reagovat

bomba, tak ted se uvidí :D

3 Morell Morell | Web | 7. března 2016 v 13:35 | Reagovat

[1]: Dělám jak to jde, vím, jak je hrozné čekat, ale nejde to jinak...

[2]: Bomba... :D Krása, díky.

4 Vith Vith | 7. března 2016 v 14:23 | Reagovat

[3]: pokud mu po probraní Manwe nevysklí zuby tak se budu divit :D + sem teda vahala jestli nenašel toho temnyho ale to asi neee

5 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 7. března 2016 v 16:57 | Reagovat

chtělo by to časem "hodit" do *.pdf dokumentu

6 Morell Morell | Web | 7. března 2016 v 17:17 | Reagovat

[5]: To dělám jen pro své soukromé sběratelské účely, on by to pak na blogu málokdo četl.

7 Vith Vith | 7. března 2016 v 17:24 | Reagovat

hele to pdf není blbej napad :D to si to tu asi zazalohuju postupne pro sebe :D ale je toho hromada :D

8 Morell Morell | Web | 7. března 2016 v 17:26 | Reagovat

[7]: Proti tomu nic nemám, sama si archivuju, co má na webu pro mě hodnotu, část z toho už přežívá skončení zdrojového webu. Už bych to nesehnala nikde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama