Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Královská hra - 55

6. května 2016 v 20:06 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě
"Melkore."
Vala se otočil na Náma.
"Jestli opravdu chceš být k užitku, tak zkus přesvědčit Saurona, aby předstoupil před soud Valar, je poslední, který ještě nebyl posouzen."
"Proč ho nepřinutíte?"
"Protože napravit se může jen dobrovolně."
Melkor přikývl a opustil Mandos…



Melkor se rozhodl Námovi vyhovět, protože sám na nic lepšího nepřišel. Zkusí najít Saurona. Věděl, že je ve Středozemi. Tím ale jeho informace končily. Přesunul se k Thangorodrim a protože chtěl stopovat, proměnil se ve velkého černého vlka. Měl dlouhý ocas, pro něj typický, předlouhý, od půlky rozdělený na dva. Začal v okolí pevnosti a hledal stopu ztraceného Maii. Nemohl nic najít, tak rozsah zvětšoval a hledal cokoliv, co by mu napovědělo, kam Sauron šel. Zatím ale neměl štěstí. Když přešly dva dny, rozhodl se změnit taktiku a začal putovat po cestách a hledat. Věděl, že se obnovují některé vesnice a města, kde se mohl optat, jestli ho někdo neviděl…

Přešly dva roky jeho pátrání, Melkor zjistil, že je ještě trpělivější stopař, než tušil. Slyšel pár zvěstí, ale stopa byla vždy moc stará. Pak objevil něco nečekaného. Došel k údolí Imladris, dávno opuštěnému… až donedávna. Tentokrát se tu usadil Ancaron se svou rodinou a s mnohým sličným lidem. Roklinka byla obnovená, téměř. Ještě dělali přístavbu pár domům, to ještě nebylo hotové.
Vala neodolal a usmíval se na to. Ancaron se svou mocí dokázal tomuhle údolí opravdu vrátit jeho slávu a ještě ho povznést. Melkor se pozdravil s elfy a zeptal se jich, kde by ho našel. Nebyl doma, protože byl na lovu, ale vrátil se jen pár chvil poté, co se na něj Melkor ptal. Oba přátelé se pozdravili vroucným objetím a radostí. Ancaron pozval Melkora do svého domu.
Melkor prostředí domáckého domu velmi uvítal. Ancaron se staral o obydlí i okolní lesy, protože lesy k životu snad i potřeboval. Tak se okolí roklinky stávalo pomalu hlubokým lesem. Melkor se pořádně umyl a nechal se pozvat k večeři. Ancaron byl čestný hostitel a v jeho domě bylo zrovna tak živo, jako když zde vládl Elrond. Melkor se neubránil úsměvu, když ho viděl, jak chová na klíně ročního syna. Večer byl plný radosti.
Až když Ancaron uspal svého synka, tak přišel do pokoje, kde u krbu seděl Melkor. Připojil se a na ex vypil sklenici vína.
"Piješ divoce." Řekl Melkor.
"Jo." Přitakal Ancaron. "Ještě jsem nerozdýchal tu pomstu Valinoru na mě."
Melkor vyvalil oči. "Cože?"
"Ty to nevíš? Vždyť jsi v soudném kruhu byl s nimi."
"To byl, ale…neříkali nic o tom, že by se na tobě chtěli mstít. A… žádné škody tady nevidím."
"Ne, to by asi ani neudělali, ale… Valar svatí, ti šmejdi…" Ancaron si dal pár hlubokých nádechů na uklidnění. "A ještě říkali, ať se o rodinu dobře postarám… můj syn, jeho fea… byl předtím Oropher."
Melkor se rozesmál.
"To není vtipný!" vyjekl Ancaron. "Co až si začne vzpomínat, kdo je? Co s tím mám kurňa dělat?!"
Vala se smál ještě víc. "Tak to je správný průser."
"Chmmm." Maia zabručel. "A to jsem si říkal, že už jsem z toho venku. Když jsem přiznal Ilarii, kdo jsem, chtěla rozchod. Nakonec jsem ji uprosil a usmířil jsem si ji… a teď tohle…" Povzdechl si. "Tohle je podpásovka."
Melkor už se rozdýchal, ale pořád se o něj pokoušel smích. Ancaron očividně dostal za vyučenou opravdu pořádně. "Myslím, že je to dobré, pro tebe i pro něj, převážit utrpení láskou mezi vámi."
Ancaron přikývl. "Asi máš pravdu… já… jo, bude to tak asi nejlépe." Chvíli popukoval po víně, ale pak si to rozmyslel. Nemůže chlastat jak duha, když má malé dítě, ne, takový být nechtěl, i když byl tak rozházený. Nakonec si nalil, ale tentokrát jen decentně namočil rty pro chuť. S tím se vrátil i rozum. "Takže… nepředpokládám, že jsi přišel, abys mě navštívil. Za jakými záměry jsi za mnou přišel tentokrát?"
"Pátrám po Sauronovi. Námo mě požádal, abych ho přesvědčil k návratu domů."
"Fakt? Já bych spíše řekl, že ho bude chtít v soudném kruhu."
"Jistěže, ale tím, že jím projde, se dostane domů."
Ancaron se pousmál. "Stále tak proradný… ale je příjemné slyšet, že tentokrát jsi proradný pro dobrou věc."
"Myslím to dobře." Řekl Melkor.
"Ano, právě to mi dělá radost." Ancaron se zamyslel. "Sauron tu není, je to dlouho, co tudy procházel." S tím vstal a šáhl nad krb. "Nějak… jsem našel tohle." S tím přišel k Melkorovi a ukázal mu obsah svých dlaní. Měl na nich kapesník a v něm byly tři kůstky, ještě spojené uschlou chrupavkou. Sauronův prsteníček. "Dnes už na to nemám chuť ani síly, ale zítra z nich vytvořím amulet, dovede tě k Sauronovi. Souhlas?"
"To je velká pomoc, díky." Melkor se vděčně usmál.
"Výborně." Ancaron zase vrátil prst nad krb. "Nevydávej se za ním, dokud to nebude připravené, navíc, je pár věcí, co bys o něm měl vědět. Třeba že je ozbrojený a… velmi nebezpečný, i ve svém stavu."
"Nic menšího jsem nečekal."
"Mluvím vážně, Melkore!" Ohradil se Ancaron tvrdě. "Sauron není obyčejný Maia, je z nás všech nejstarší. Nejdéle poslouchal hudbu Valar a má, věř tomu nebo ne, vůli pevnější, než někteří z Valar. Kdyby neplýtval svou mocí na zlo, pořádně místo toho trénoval a sílil, nakonec by se mezi ně mohl i zařadit, kdyby svůj tvůrčí potenciál neztratil."
Tohle Melkora překvapilo. "Pokud měl takové možnosti…"
"Měl, už nemá. Nemá sílu, ale vůli má stále pevnou jako kosti Ardy samotné, když chce. Nedůvěřuj mu a hlavně, buď opravdu opatrný, nevíš, co se mu bude honit v hlavě, může tě klidně zkusit zabít. Což taky může dokázat, když vládne Ostrým větrem."
"Ostrým větrem? Není Maiou vzdu…"
"Mečem ukovaným pro Manweho." Skočil mu Ancaron do řeči. "Maiar, kteří ho sledují, mi řekli, že s tou zbraní je něco špatně, myslí si, že je prokletý nějakou ošklivou mocí, která podléhá jen Sauronovi. Možná proto byl pro Malgora neškodný, ale Valar meč nemohli ani udržet…" Ancaron se usadil a povzdechl si. "Nevím, mám z toho špatný pocit, možná bys ho měl nechat svému osudu."
"Ne. Už jsem se rozhodl. Půjdu za ním."
"Pak ti mohu jen přát štěstí. Ale počkej, než ti řeknu, než se za ním vydáš, myslím, že bude v noci velká bouře…"
"Dobře…"

Bouře byla opravdu velká a Melkor byl rád, že si nechal poradit. Ancaron přeci jen rozuměl počasí v horách, když v nich ve Hvozdě bydlel. Melkor se tak rozhodl čas využít a vyzvídal, co všechno je nového. Tak se dozvěděl, že okolo se stále pohybují skřeti a elfové mají hrůzu z harpyjí, jak jim říkali. Několik jich přežilo velký boj a rozletěly se do světa. Chlad jim naštěstí nesvědčil, ale i tak elfové na hlídkách okolo údolí hlídali i oblohu. Také měl čas přemýšlet a tak si v mysli poprvé opravdu promyslel, jak by měl se Sauronem jednat, nehledě na Ancaronova varování. Stál u vchodu opřený o sloup, když k němu přišel Ancaron.
"Déšť brzy přejde. Na." S tím mu podal malou lahvičku na koženém provázku. V lahvičce byly Sauronovy kosti z prstu, stočené, aby se do placaté kulaté lahvičky vešly.
Melkor vnímal auru, kterou okolo nich Ancaron vytvořil téměř magnetickou. "Co jsi s tím udělal?"
"Propojil jsem jejich energii a energii jejich pána, který je ztratil. Ten prst tě dovede za Sauronem." Řekl Ancaron. "Hodně štěstí, ale… bojím se."
"Dám na sebe pozor." Řekl Melkor, dal si amulet na krk, proměnil se ve velkého vlka a rozběhl se po cestě z Imladris.
Ancaron se za ním díval s obavami. "To možná nebude stačit." Řekl tiše, ale zašel dovnitř. Byla zima.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 avanaka avanaka | 6. května 2016 v 21:47 | Reagovat

Vážně skvělý. Jsem zvědavá, jak bude Sauron reagovat.

2 Martina Hrabovská Martina Hrabovská | 6. května 2016 v 22:01 | Reagovat

Teda chudák Oropher, ty mu dáváš kapky. Proto, aby získal království, se sám pasoval na roveň Feanorovců, a co teď z toho? Jeden syn upír, druhý bestie, že si Arthas proti němu připadal jak lidumil, vnuk na království kašle, dělá v Mandosu chůvu a čeká na milence, v Temném hvozdu už mu "Veličenstvo" neřekne ani mluvící kavka, a teď se ještě narodí Ancaronovi, aúúú... Teda Valar, to jste snad už přepatnáctili...,D :D

3 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 8. května 2016 v 15:00 | Reagovat

zdravím,

jen bych dodal, že by nebylo od věci vytvoření nového TV seriálu na výše uvedená témata - jsem si jist, že by si to své fanoušky našlo (a v nemalém počtu)

4 Morell Morell | Web | 8. května 2016 v 15:05 | Reagovat

[3]: Možná by se i seriál našel, nejsem první ani poslední, kdo se těmito tématy zabývá.

5 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 8. května 2016 v 15:41 | Reagovat

[4]: už jen zbývá - "skočit do toho"

6 Martina Hrabovská Martina Hrabovská | 8. května 2016 v 17:34 | Reagovat

[5]: No hezké by to bylo, ale ten brajgl, co by spustili Chris Tolkien a autoři WOW, by teda asi stál za to (nebo by spíš za to nestál?) :((((((

7 Vith Vith | 8. května 2016 v 18:06 | Reagovat

tolkien je slabej odvar proti Blizzardu. ale jop zaty problemy s nima to nestojí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama