Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Slzy pro tisíc hvězd - 27

2. srpna 2016 v 5:00 | Morell |  Tisíc hvězd a my
"…Já nad tím taky uvažuji celou dobu, Thranduile." Řekl Elaron. "Přiznám se, že mám trochu strach opustit rodinu s tím, že už bych je nemusel nikdy vidět. Nevím, jestli bych to dokázal, jako Raktou."
"Chápu." Přikývl Thranduil.
"Thranduile, já… chci být s tebou, jestli chceš i ty."

Thranduil opět pomyslel na Legolase a na všechny, se kterými už žil. Má právo na nový vztah? Jeho žena má právo na něj.
"Myslíš na ní." Řekl Elaron. Díval se na chodník před sebou. "Jestli ti lezu do vztahu, tak…"
"Je mrtvá." Řekl Thranduil. "Asi ji neuvidím, ale kdyby ano, co jí řeknu?"
Elaron mlčel. Chtěl říct něco jako "řekl bych: chtěl jsem být šťastný a žít," ale nemohl. "Jestli chceš čekat a doufat v její návrat, pak mi řekni, abych zůstal."
"Ale já nechci, abys byl nešťastný, Elarone. Nesedí mi to."
"Idainni mají pořekadlo. Udělej to, co nemůžeš neudělat. Já bych rád dokončil svůj výcvik, to už není na tak dlouho. Ale jestli letíš pryč, můžu to opustit."
"Chceš skončit těsně před koncem?"
"Klidně. Bojím se toho, ale klidně to udělám."
Thranduil se odmlčel…


Námo ještě nespal, teď hledal svou dceru. Sirmu ale nemohl v její kajutě najít. Teď ji ale nenajde, když jsou lodě připojené k létosvětu. Musí počkat, až se vrátí k flotile. Nakonec si to i přiznal a šel se vyspat…
Když se probudilo, hned slyšel hlas v komunikaci.
"Co máš?"
"Melkor svolává Valar na tajné setkání na ošetřovně. Dnes večer, za čtyři hodiny."
"Teda, to jsem toho prospal… počkej, Melkor? Melkor není organizační tip. Děláš si ze mě legraci?"
"Bohužel ne." Odpověděl Nathrezim. "Naplánované je to tak, aby se Valar sešli, byť jsou dva v létosvětě."
"Kde je Melkor?"
"Sluneční paluba."
"Díky Nathrezime."
"Nemáte chvíli čas? Potřebuji tady malou pomoc."
"To už máš zase ucpanou hadičku?"
"Ano."
"Přijdu."
Námo se chytil za záda. Bolest ho ale po chvíli přešla. Pak už zamířil do srdce lodi Ainhair. Vešel do místnosti podobné ošetřovně, ale zde byla nádrž a v ní elf napojený na spoustu hadiček a s implantátem v hlavě, napojený na počítač. Nathrezim byl inteligencí a myslí Ainhairu. Námo ho vzal na palubu jako elfa závislého na hrách. Jeho vášeň přesáhla mez a nechal si voperovat přímé spojení s počítačem a nyní už ani nechtěl žít jinak, než jako počítač. Tak s ním doslova srostl. Námo vyměnil hadičku na výživu, která se občas zanesla a jakmile ji oba zkontrolovali, začal vyzvídat, jestli Nathrezim neví o miláčkovi jeho dcery. Nevěděl.
S povzdechem tak Námo zamířil na setkání Valar. Byl upřímně zvědavý, co to vlastně Melkora popadlo…


Ještě před vstupem na ošetřovnu se Námo na chvíli zastavil, když znovu pocítil bolest v zádech. Ne v páteři, kousek od ní a taky dost nepříjemnou. Až když po chvíli přešla, vešel. Ostatní už tu byli, i Melkor, který nebýval příliš dochvilný, nedokázal moc sledovat čas.
Melkor se na něj usmál. "Nathrezime, zajisti, aby nás chvíli nikdo nerušil, ano?"
Za Námem cvakly dveře.
"Jste na ošetřovně, pokud sem půjde někdo s oprávněním, varuji vás, ale musím ho pustit."
"Jistě." Melkor přikývl. Pak, jakmile se Námo usadil, přešel do středu místnosti. "Něco vám všem chci říct." Začal opatrně. "Já vím, že nejsem Manwe a mám své vady. Ale mám ho ve velké úctě. Pomohl mi tak, že mu to nedokážu nikdy vrátit, několikrát mě vytáhl z neskutečného maléru a nikdy za to nic nechtěl… Když tady pozoruju našeho Ardariana, něco mi došlo. Já nechci být doma mezi hvězdami a… nemůžu ani na létosvět, který obdivuji. Prostě to nejde. Ne. Rozhodl jsem se jinak. Vrátím se na Ardu a budu pokračovat v tom, co Manwe započal. Jdu zpátky domů S vámi nebo bez vás. Můžete mě následovat, nebo můžete zůstat s temnými elfy, či Saim-hannem. Ale já nenechám naši práci přijít vniveč. Já tam jdu a začnu znovu."
Pár vteřin bylo ticho. Pak Námo udělal něco neuvěřitelného. Začal se smát, jako kdyby se nadýchal rajského plynu. "Melkore, já tě miluju." Po chvíli se vysmál, pak vstal a stále s úsměvem mu dal ruku na rameno. "Já jdu s tebou, jestli jsem byl kdy šťastný, tak doma v Mandosu a na Ardě."
"Počítej s námi." Řekla Este a Irmo přikyvoval.
"Na mě nekoukej, já partu trhat nebudu." Řekl Orome. "Když o tom mluvíš, jedno je pravda. Stýská se mi. Jsi první, kdo o tom promluvil nahlas."
"I já chci jet," řekla Vaire. "Ale oddělit se od flotily nebude snadné. Ratou má svou pevnou moc založenou na nás. Nenechá nás odejít. Určitě už má něco v záloze, aby nás přinutil zůstat."
"Pak musíme odejít tak rychle a tak náhle, že to nedokáže." Řekl Melkor.
"Něco vymyslím." Řekl Námo. "Ale Sirma s námi asi nepůjde. Jednak ji nemůžu najít a jednak těžko bude chtít opustit elfa, se kterým čeká dítě… ledaže by ten podraz s Manwem udělala podruhé."
"Podraz?" podivil se Melkor.
"Vzala si od něj vzorek… víš čeho, a chtěla si vyvolat těhotenství."
Melkor obdivně hvízdl. "Má štěstí, že jsem tu nebyl, to by litovala… ale test by otce odhalil, ne?"
"Jo, ale ne dříve, než bude co testovat…"
"Ještě jedna věc." Řekl Orome. "Co ostatní Valar?"
"Je nás dost, abychom obnovili komunikaci s ostatními, ať jsou kdekoli." Řekl Irmo. Stačí počkat, až budeme všichni v plné síle."
"To by… au…" Námo se chytil za záda.
"Jsi v pořádku?" Zeptala se Vaire.
"To nic není." Řekl Námo a brzy bolest přešla. Pak i s Vaire odešli…
Este se otočila na Irma a Melkora. "Jek je to dlouho od chvíle, co jsme opustili Ardu?"
"Nějakých dvanáct tisíc let podle počítání valinoru." Řekl Melkor. "Proč?"
"Protože Námo trpí na ledvinové kameny, málo pije. Ta doba odpovídá, tipuju, že má ledvinový kámen na levé straně, za tu se chytal."
Melkor se usmál. "A Námo nesnáší jakékoliv zavádění do ptáčka zpěváčka, zvláště když už je to po několikáté…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martina Hrabovská Martina Hrabovská | 2. srpna 2016 v 11:17 | Reagovat

Netrefí toho Náma ještě meteorit? To je děs, jak se na něj všechno sype... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama