Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Slzy pro tisíc hvězd - 40

15. srpna 2016 v 5:00 | Morell |  Tisíc hvězd a my
Deníky létosvětu Saim-hann, Cesta: Idainn (záznamy studentů magie) majitel: Elaron…
Záznam 14.Alir, Galaktický standardní rok 2877… převádím… 51. Rok 7. Věku, 3 Květen…
Přehrávám…

Ahoj, ah… tohle bylo neskutečná síla. Musel jsem slíbit mlčení, takže ti to nemůžu říct, ale… bylo to působivé. Cítím se jinak. Jsem volný. Musím chvíli odpočívat a srovnat se, ale pak už můžu za tebou, v noci jsem tě i cítil, i když jsi tak daleko, vím, kde jsi a nikomu to neprozradím. Nikdo to ani vědět nesmí. My dva k sobě patříme, cítím to silně. Vím, že je to zvláštní, vím, že ti chybí tvá žena, ale ta tě nikdy neopustila. Jednou to pochopíš, že mezi jí a mnou… ne, to musíš poznat sám.

(do záběru vejde Dardanal)
Jsi si jistý tímhle vším? Domů se pak dlouho nevrátíš.
(Elaron se usmívá)
Já možná domov opouštím, ale… zároveň se domů vracím. Uvidíme se, lásko. Už brzy.

Konec záznamu.

Lodní deníky, loď: Ainhair (externí záznamník v Maháxanaru), majitel: Elaron…
Záznam 55. Rok 7. Věku, 12. Srpen…
Přehrávám…

Poslední záznam. Ještě že mě táta varoval před tou mlhovinou. Je deprimující letět sám, ale už jsem tady. Jsem doma… ne, doma jsem všude. Teď se nikam nechystám, žádné boje, budu se tu věnovat s ostatními obnově planety. Bude trvat staletí, než Valar znovu vytvoří elfskou rasu. Nejspíše ze zkumavky, Vaire a Yavanna jsou skvělé s genetikou a Námo má po těle více než dost duší, které se těší, až znovu budou mít tělo.
Takže, tady kapitola končí, jen jsem to nechtěl nechávat otevřený, jestli něco dokáže přitížit při hrabání se minulostí, tak jsou to příběhy ponechané nedokončené…

Konec záznamu.


Thranduil se rád procházel lesy Středozemě. Hodně se změnila a nyní už zde opět chodili elfové. Ale on byl jiný a málo si s nimi rozuměl. Zvláštní. Když se toulal jedním ze svých oblíbených lesů, najednou stál tváří v tvář elfovi. Kdysi by ho nepoznal, ale nyní cítil jeho mysl a duši, poznal Legolase. Jeho oči hned zaostřily na předmět v jeho ruce.
"Už zase nasáváš."
Legolas vyvalil oči. "Moje pití štve maiar? To snad ne!"
"Ne, zatím to vím, jen já." Řekl Thranduil. "A mě neoblafneš."
"Mluvíš tak…" Legolas přišel blíž. "Já tě znám, že ano?" Thranduil přikývl. "Jistě, bývali jsme jedné rodiny."
"Tak to bylo." Přitakal Thranduil.
Legolas přikývl. "Moc si z toho nepamatuju."
"Už je to dlouho."
"Jistě… Víš co?" Legolas se usmál a mávl rukou, ať ho Thranduil následuje. "Promluvme si…"

Melkor nebyl trpělivý v čekání na Thranduila. Když nepřišel, hned ho šel hledat. A jakmile ho našel pod jistým stromem, mohl jenom sepnout ruce. "Milosrdní Valar…" (Melkor se časem Thranduilovou mluvou trochu nakazil) "To se dalo čekat. Otec a syn a oba opilí jak prasata…"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martina Hrabovská Martina Hrabovská | 21. srpna 2016 v 16:58 | Reagovat

Krindaeru, co to bylo, že se z jedné flašky zvládli ztřískat DVA elfové? Tatranský čaj?

2 Morell Morell | Web | 21. srpna 2016 v 17:03 | Reagovat

No jo, i elfové musejí umět udělat dost silný pití, aby to nezvládli. :-D

3 Martina Hrabovská Martina Hrabovská | 21. srpna 2016 v 19:31 | Reagovat

Takže asi thangorodrimský čaj...:D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama