Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Nechtěl jsem... - 9

1. října 2016 v 19:59 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě
Pevnost byla k úlevě obou elfů stále opuštěná a stále nesla stopy po obývání elfy. Bylo tu čisto a elfové zde zanechali svou magii. Tak se pevnost nyní stala jejich domovem.
Illidan, coby zkušený lovec, měl mnohá podezření a Legolase pozoroval a studoval s velkou pečlivostí. I on slyšel pár legend o upírech, a i když žádného nikdy nepotkal, věděl alespoň dost na to, aby upíra rozpoznal a Legolas zírající na sebe do zrcadla a zkoumající své tesáky mu do profilu upíra nezapadal, protože to bylo zrcadlo bez temné magie, ve kterém by se viděl i upír. Ne, Legolas nebyl upír, tím si byl Illidan podivně jistý. To ale Legolasovi neříkal, tenhle elf se hlásil ke Krvavým elfům a ti byli nebezpeční i takovým, jako Illidan. Musí být ostražitý, jen tak ho tenhle polobláznivý elf nezaskočí. Že to byl elf, se zdálo pravděpodobné, ač byl z plemene Illidanovi neznámého.

Bylo ale ještě něco, co Illidana zajímalo. Legolas nejevil stopy mutací, něco ho chránilo a on chtěl zjistit, co to je, protože nezářil světlem, ale naopak to vypadalo, že je temnotou doslova prosycený, temnotou, ve které se vliv démonů ztrácel. Byla to stopa po něčem mnohem mocnějším a podivnějším, než démoni, které zabíjel. Ochraňovalo to Legolasovu mysl, takže neupadal do šílenství a s ničím v sobě nemusel bojovat. Dlouho si Illidan pohrával s myšlenkou, že jde o schopnost elfa samotného, ale nakonec došel k závěru, že tenhle elf prostě neví, že v něm něco takového pracuje a vědomě to nijak nevyvolává.
Illidan ten večer seděl na vrcholu pevnosti a pozoroval pečlivě okolí. S Legolasem zahnali skupinu démonů do podzemí a uvěznili je, takže Legolas teď nikam pro krev nemusel. To ale lovce démonů nezneklidňovalo. Illidana trápila situace, ve které byli. Použití portálu bylo vyloučené a ty, které otevírali démoni, byly hlídané a probít se k nim bylo nad jejich síly. A přece nemohou zůstat v pevnosti věčně, ačkoliv by se to i Illidanovi zamlouvalo. Ne, démoni je určitě hledají a nakonec najdou i tuhle pevnost, byť jim to díky kouzlům temných elfů bude trvat dlouho, i když se dopídí, kde jsou.
Lovec démonů skryl tvář v dlaních. Tolik toužil po moci, nyní bude cena definitivní a konečná. Už nikdy se nevrátí domů. Začal se sám sebe ptát, tam nahoře na vrcholu pevnosti, jakou má vůbec možnost se z tohohle průšvihu dostat. Chtě nechtě věděl, že i když jsou vlastně volní, jsou ve vězení, uvěznění v moci tohohle temného světa. Illidan věděl, že dosáhnout pomsty na Legii nemá šanci, ne sám a sám byl… sám…


"Vidím, že se o naše hosty staráš." ucedil Illidan, když Legolas odhodil do propasti mrtvého démona.
"Co chceš?" Legolas nebyl v dobré náladě.
"Nechápu, proč jsi se držel svého prince, když se začal paktovat s Legií."
Legolas se zahleděl do temnoty pod ním. "Protože jsem… ztratil hlavu."
"Jak to myslíš?"
Legolas zamířil do chodeb pevnosti a Illidan ho následoval. "Jednal jsem nerozumně."
"Nerozumně jednal Krvavý princ, to pískle…"
"Takhle o něm nemluv!!" Vykřikl Legolas tak důrazně, až i Illidan zmlkl překvapením. Prstem ukázal na Illidana. "už nikdy," dodal.
Illidan se usmál, skládačka mu zapadla do sebe. "Následoval jsi prince, protože tě za ním táhlo srdce."
"Ano, stejně jako všichni ostatní, co tam byli s námi. Nemluv o něm zle… já… zůstaly mi jizvy." Rozhostilo se ticho a Legolas zůstal stát na křižovatce chodeb. "Kil'jaeden zničil vše, co mi bylo drahé."
Illidan už pochopil. O jizvách nemluví věrní, kteří ztratili svého vůdce ale ti, co ztratili rodinu, nebo… "Miloval jsi ho." konstatoval Illidan. "Zemřel?"
Legolas přikývl.
"Chceš se za něj pomstít?"
Legolas se otočil a ignoruje veškeré nebezpečí se lovci podíval do očí hezky zpříma. "Co máš v plánu?"
"Nemůžeme pryč, ale můžeme pozabíjet tolik démonů, kolik jen zvládneme, než nás dopadnou."
"Nebo než zemřeme."
"Zde vládne Plamenná Legie, Legolasi, i smrt zde slouží jen jim."
Přikývnutí. "Pak taková pomsta nemá cenu… ale je jediným plánem, který má asi význam… Illidane, jsme v horší šlamastice, než jsem si dokázal připustit."
"Ne, ještě ne. Dokud žijeme a zůstáváme sami sebou, dokud nám neukradli mysl, jsme jim stále nepřáteli, se kterými prostě musejí počítat…"

Nemohli udělat větší chybu, ale to ještě nevěděli, když vyráželi na démony jedné, druhé, třetí pevnosti. Byli úspěšní a vyčistili velkou oblast od démonů. Tehdy už se o jejich agresivním útočení dozvěděl Kil'jaeden a vyslal svého služebníka, který se toužil zavděčit, aby s tím něco udělal… Nebyl to démon, byl to nemrtvý elf… jak se Doriflen, šedý elf narozený v Doriathu, který Azeroth nikdy ani neviděl, dostal sem, to je jiný příběh. Každopádně tu byl a vydal se za oběma bojovníky, kteří se neštítili dělat díry v řadách bojovníků Legie.
Pobyt na takovém světě měl vliv na Doriflenovo černé srdce. Krutý elf se zde hodně naučil a tak, protože byl vychytralý, nezaútočil na ně, otevřeně, ani skrytě. Nejdříve je pozoroval a vyčenichal, jak se ukrýt před jejich ostrými smysly… alespoň na určitou vzdálenost. Pak si vyčíhal čas a místo, kde se mohl setkat s Legolasem nerušeně.
Pach nemrtvého těla Legolase do nosu opravdu uhodil. Smrdělo to nepříjemně, ale v tom odéru bylo cosi známého. A pak se objevil Doriflen. Elf byl bledý jako smrt a krve by se v něm jeden nedořezal, protože už se dávno proměnila v prach. A v očích mu hořel modrý oheň ledový jako smrt. Legolas se jeho vzhledu děsil. Opravdu to byla chodící mrtvola, ale s vědomím a myslí. Doriflen se na něj usmál.
"Synovče, tak dlouho jsem tě neviděl…"
Legolas o krok ustoupil. A ani v něm by se jeden krve nedořezal, jak byl šokovaný.
"Tak… neboj se mě přece, copak nejsme rodina? Uklidni se, jen jsem tě chtěl přátelsky pozdravit."
A s tím opravdu odešel…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 1. října 2016 v 20:35 | Reagovat

pro "Morell": Zdravím Tě. Nechtěla bys ze svých jednotlivých dílů příběhu udělat scénář jako pro TV ? Jsem si jist, že by se z toho mohl udělat TV seriál (třeba i na deset sérií podobně jako u Stargate zmiňované u minulého článku na tvém blogu).

No...jako vždy je potřeba tomu udělat velkou, kvalitní reklamu,udělat z toho senzaci (bombu) ještě větší než to je (tak jak to dělají u Hollywoodských filmů) a pak věřím, že by z toho byl kino-trhák.

2 Morell Morell | Web | 1. října 2016 v 20:49 | Reagovat

[1]: Ahoj, je to zajímavý nápad, ale zatím mi přijde neaktuální. Mé příběhy ještě nejsou takovou bombou, ani nemají takovou hodnotu, aby mělo cenu je protlačit do televize.

3 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 1. října 2016 v 20:53 | Reagovat

[2]: tak...tady jde (mimojiné) o to, že by bylo méně práce při zpětném vytváření scénáře z normálně psaného příběhu

no a nakonec - Věř si ! A pak možná uvidíš senzaci i tam, kde doposud tomu tak ještě nebylo.

4 Tomáš Hynek Tomáš Hynek | 12. října 2016 v 15:31 | Reagovat

hezky píšeš, ale mohla bys trochu častěji a povídky píšeš o dost kratší než dřív, ale jinak fajn

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama