Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Pohoda a nepohoda - 2

27. října 2016 v 20:48 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě
Teplo opevněného Legolasova sídla bylo velmi vítané pro elfy, kteří museli přečkat celé hodiny ve vánici v chumlu. A ještě více ocenili horkou polévku a rum, který jim do ní vtipálek Glorfindel přilil. Určitě byl z jeho osobních zásob, protože oficiální zásoby se zamykaly před legendární žízní Thranduilovou. Zmíněný elf samozřejmě ucítil rum a hned jevil o polévku zájem.

Melkor hned po rumové polévce zamířil do vany, ve které usnul. Naštěstí ho Sauron vzápětí probral a zahnal do postele. Vanu rozpálenou ohnivým Valou pak hned okupoval sám. Miloval, když Melkor zahříval vodu svou mocí. Měla pak zvláštní náboj, který mu dělal dobře. A taky Melkorem voněla, což bylo ještě lepší. Začal se blaženě usmívat a zpívat si své temné písně. Některé složil už v Thangorodrim a Utumnu. A jednu znal už z Almarenu, kde sloužil Aulemu… zvláštní, že ji nezapomněl. Ale nejspíše jen proto, že byla spojená s klenoty a ohněm.
"Saurone!"
Maia si povzdechl. Jako by nestačila jeho síla třikrát louhovaného čaje… nakonec se to k němu dostalo. Ještě tu musí pomáhat v kuchyni. A stejně sem vždy přijel, protože Legolas se postavil za to, aby si tu na něj nedovolovali jako v ostatních elfských sídlech. Zášť a zlo vykonané za dlouhé věky na elfech se mu nyní vracely v chování elfů k němu.
"Saurone! Kde ses zašil, Okatej?"
Povzdechl si. Legolas ho zřejmě hledal. Co ale mohl chtít? No a nejhorší…
"Azarieli? Ty už spíš?" S tím pohlédl na Valu spícího v posteli. Melkor se vrátil ke jménu Azariel a vypadalo to, že na trvalo. Sauron rychle a tiše klesl, aby nebyl ve vaně vidět a při tom ani nezašplouchal. Teď neměl žádnou chuť na Legolase, když se mu nemohl věnovat Azariel.
Chvíli zůstal bez hnutí a dýchal opatrně, aby ho voda neprozradila.
A pak se nad vanou objevil Legolas. "Tady máš ručník." Podal mu ho bez jakéhokoliv náznaku posměchu. "A do pěti minut buď v kuchyni s mazacím nožem na cukroví, nebo ti zbylou čokoládu vylíže Glorfindel."
Sauron polkl. Mňam, čokoláda… Legolas se nestihl ani narovnat a ohnivý Maia už se oblékal a na nějaké utírání vůbec nemyslel.
Legolas pokýval hlavou. Byly věci, na které se mohl spolehnout… A na Saurona byl spoleh, když se věřilo jeho chamtivosti a velké hrdosti. Svou práci vždy dělá dokonale, když z toho něco má. I on zamířil do kuchyně, aby tam vypomohl. Připomínalo mu to dobu, kdy byl malý a pomáhal sloužícím v Thranduilově paláci… ty vůně, rozesmátí elfové, král ujídající z mísy se sýry… to byly časy.
Spokojeně se usmál, jakmile do kuchyně vešel. Nejen, že Thranduil už stihl z mísy se sýry ujíst, ale tady byl řád. Klareta si v kuchyni udržovala pořádek, ale zaměstnala každého, kdo jí přišel pod ruce, od dohlížení na vařící se jídla až po mytí nádobí. Na Legolase si netroufla jen proto, že ji platil. Její blond ohon létal za ní z jedné strany velké kuchyně na druhou, zatímco komandovala elfy i Saurona, dohlížela, aby nikdo neujídal, vařila a občas klepla Thranduila přes prsty, když ujídal.
"Tati, vydrž přece, ostatní ti ten sýr nesní." Napomínal ho Legolas pobaveně zatímco si Thranduil hladil ruku, na které už bylo několik rudých pruhů od vařečky.
Klareta uměla vařečkou praštit tvrdě a Thranduil měl zrovna tak tvrdou hlavu. Než bude večeře připravená… Legolas raději strčil Thranduilovi do kapsy obvaz, kdyby zde vládnoucí saň opět omylem místo vařečky použila nůž. Bylo jasné, že ještě pár ran Thranduil dostane. Bojovník se nevzdává.
Sauron pozoroval, zatímco se staral o svou práci a vždy, když Thranduil dostával za vyučenou vařečkou, měl v očích jiskřičky pobavení. Násilí miloval, i to nejmenší. A pro tohle nemusel ani hnout prstem…


Následujíc den sněžilo jen mírně a tak se venku kromě odklízení sněhu i koulovalo. Všichni měli navíc legraci z těch, co se rozhodli otužovat a váleli se ve sněhu nazí. Glorfindelovy zásoby rumu se určitě ztenčí, protože byl mezi nimi. Legolas se bavil též, chvíli koulováním a pak už se raději stáhl, neboť ho Azariel opět obletoval.
"Legolasi? Udělal jsem ti něco?"
Lísteček zatřepal hlavou. Jak si mohl splést Azariela a Kaela? "Promiň, síla zvyku, myslel jsem, že jsi Azi."
"Azi? Ten blbne s elfy venku." Kael pokrčil rameny. "Tak dáš mi tu pusu?"
"Pojď ke mně…" Legolas se usmál a hned svého miláčka objal a vášnivě se políbili. Perfektní.
Když asi po dvaceti minutách konečně přestali, nějak si nemohl vzpomenout, co vevnitř chtěl. Tak pokrčil rameny. "Dáme si spolu sklenku, než táta všechno vypije?"
Kael se zasmál. "Neměl bys vtipkovat na jeho účet. Navíc ho tu držíš střízlivého."
"Já vím… Neboj se, večer bude vína dost. A ty víš, že jsem rád, když ho tu mám alespoň jeden den střízlivého. Posledně, když se ztřískal, Az zrovna předváděl tanečky v ženských šatech a nechal se tátou svést. Parádní slunovrat, po zbytek oslav si už táta ani necucl."
"Škoda, že jsem tu nebyl." Usmíval se pořád Kael. "Ale nelituji toho, Feanoriani jsou zrovna tak nebezpeční, jako tvůj táta. Bylo tam taky veselo. Dáme si svařák?"
"To je nápad. Tati! Pojď si s námi připít svařákem!" křikl Legolas ven.

"Tak na zdraví!" Sklenky cinkly.
Azariel tu byl též a odněkud se objevil i Sauron, určitě, aby byl se svým Temným pánem, jak Azarielovi říkal.
"Díky, že jste všichni tady." Řekl Legolas.
"Cokoliv, abychom vypadli ze stínu Feanora Nabubřelého." odfrkl Elrohir. "Jak si může tak dobře rozumět s tátou a s Erestorem…" vrtěl nechápavě hlavou.
"Co naděláš," krčil rameny Thranduil. "Já bych v jejich případě taky spíše čekal vrhání nožů, než soutěže o kvalitnější lékařské vybavení."
"Tak ať žije Legolas, který nám tu každý rok poskytne útočiště!" dal další přípitek Elladan a všichni s pobavením opět pozvedli sklenky…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martina Hrabovská Martina Hrabovská | 27. října 2016 v 21:07 | Reagovat

Jo, parádní slunovrat. Thrandy pak doma spal týden v králíkárně a Azi měl půl roku domácí vězení s povinným čtením mravoučných příběhů pro mladé elfy...:D :D

2 Lukáš Lukáš | Web | 31. října 2016 v 20:57 | Reagovat

to je (řekl bych) dobře napsaný vtip :) ) )

řekl bych, že takto by se asi nechovali (kdyby se jednalo o "skutečné postavy" v Tolkienově díle - i bez ohledu na fakt, že se tu jedná o "fan-fiction")

3 Morell Morell | Web | 1. listopadu 2016 v 21:38 | Reagovat

[2]: Ne, kdyby byli plně dle Tolkiena, tak ne ale já ho ani nechci následovat na 100%, protože si myslím, že i dkyž hodně udělal, jsou tam věci, co se mi nelíbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama