Magie ze světa nezmizela, to jen vy lidé se tváříte, že tu není...

Pohoda a nepohoda - 6

9. listopadu 2016 v 7:14 | Morell |  Nekonečné legendy Středozemě
Pro Legolase nebylo příjemné letět na orlovi, který měl kocovinu. Po chvíli studený vzduch pomohl Manwemu se probrat a i Legolas na jeho zádech se uklidnil, protože se jeho let srovnal. Král Valar si pomyslel, že tak divná skupina ještě nikdy nad Valinorem nelétala. On sám jako orel s elfem na hřbetě, nalevo měl Illidana a Kaela, kteří letěli na vlastních křídlech, napravo draka Melkora, který si na zádech nesl zvědavě se rozhlížejícího Saurona. Kael se zajímal o krajinu ale stejně jako Illidan se spíše soustředil na cíl jejich cesty. Manwemu se při pohledu na lovce démonů svíral žaludek. Byl temný a měl v sobě cosi opravdu cizího, doslova přetékal obrovskou masou energie, která byla skutečně zkažená. A jeho oči měly barvu té energie a hořely i přes pásku, přes kterou nemohl vůbec vidět.
"Zdá se, že ohromení Valinorem je mezi vámi mizivé."

"Kromě Saurona jsme všichni cestovali mezi světy. Viděl jsem více, než bych chtěl." Vysvětlil Legolas. "Jsem rád doma a ve starých kolejích. Ale vzhledem k tomu, kam míříme, raději se soustředím na to, co se bude dít."
"Nebojíš se ho." Prohodil Manwe tiše a pokývl hlavou směrem k Illidanovi.
"Nebojím, protože už ho znám a byť vyrostl do obrovské moci, srdcem je to elf, a elfové… jsou dobrý lid, ať žijí kdekoliv. Což ovšem se nevylučuje s jeho nebezpečností. Nejlepší bojovníci každé rasy jsou velmi nebezpeční."
"Dobrá." Manwe zamířil více na jih. "Noc přečkáme v jednom z lesů. V lesním altánku bude čekat jídlo pro všechny."
"Jestli je to tak daleko, proč jsme se tam nepřenesli rovnou?" Zeptal se Illidan.
"Nepodceňuj moudrost mého bratra." Odpověděl mu Melkor. "Pokud se pamatuji, tak ta pevnost leží na pokraji chaosu a jistá moc odděluje i Středozem a Valinor. Že jsem nás sem dokázal jednou přenést neznamená, že se tu dá přesouvat snadno. Na pokraji prázdnoty, kde je chaos, tam bych si na nějaké přesouvání netroufl ani já. Jen v nehmotné formě se mohou bytosti Valinoru přemisťovat velmi rychle, ale teleportace to není."
"Zítra dosáhneme pevnosti?"
"Zítra odpoledne."
"Jak velký je Valinor?" zeptal se Kael.
"Valar ho nikdy neměli potřebu měřit." odpověděl Manwe. "Ale myslím, že valinorští elfové by ti to řekli docela přesně, nebo by ti ukázali mapu."
"Vy mapy moc nepoužíváte, Výsosti." Konstatoval Illidan. "Musíte mít dobrou orientaci."
Manwe se odmlčel…


Jestli Manweho ohromilo, že jeho společnost Valinor nefascinoval bůhví jak… všichni z nich byli dotčení zlem… tak fakt, že je nepřekvapil ani okraj chaosu ho opravdu ohromil. Nejvíce fascinovaný byl Sauron.
"Hele, mírnější verze Netherstormu." Konstatoval Kael.
"Mírnější?" zeptal se nevěřícně Sauron.
"O hodně." přitakal Legolas. "Ale je to dost podobné."
A opravdu, chaos zde dosáhl okraje Ardy a tak se zde velké masy země vznášely, protože kde se mísil řád a chaos, tam byl opravdu zmatek. Voda volně prolétala mezi skálami, někde padala vzhůru, jinde dolů, mizela, aby se objevila jinde. A mezi tím vším, byla velká pevnost propojující několik skal.
"Tahle pevnost tu nebude jen tak." konstatoval Illidan.
"Není." potvrdil mu Manwe. "Vlastně teď už tak trochu je. Melkor si na Ardu našel jinou cestu, než jsme předpokládali."
Melkor se zasmál.

K pevnosti se museli dostat po cestě, vybudované k tomu účelu. Létat v chaosu je Manwe raději nenechal. I tak to nebyla nejbezpečnější cesta. Pevnost spojoval s pevninou most na lanech, ochráněný kouzly, aby ho neroztrhal chaos. Tak brzy stanuli na nádvoří.
"Nikdo tu není?" Zeptal se Legolas.
"To víš, že tu někdo je," namítl Manwe, "ale vy je nevidíte, protože nemají těla jako vy. Pozorovatelé zde zůstali."
"Ale už pro to nemají důvod, ne?" Melkor to nechápal.
"Mají důvod." vysvětloval Manwe. "Nyní sledují stabilitu okraje Ardy, je zde několik vážných narušení. Kdyby se něco stalo, musíme to vědět hned, abychom to mohli řešit, jinak by mohlo přijít velké neštěstí, Melkore. Proto se vyplatí zde stále držet stráž."
"Takže místo chaosu nyní hlídají Ardu." pochopil Sauron. "Co bude teď?"
"Glaivy jsou uvnitř." ukázal Manwe.
Illidan byl hned pln chutě vyrazit. Chytil Legolase za rukáv a už ho chtěl strkat k bráně.
"Moment!" Zadržel ho Manwe. "Žádné zbraně. Musíte se spolehnout jen na své vlastní schopnosti."
Illidan se zamračil. " O tom jste se předtím nezmínil."
Zatímco Illidan smlouval a Legolas z toho měl zábavu, Sauron se zaposlouchal do zvuků pevnosti, nebo spíše se snažil alespoň něco zaslechnout. Došel ke stěně hradeb obklopujících nádvoří a všiml si rostliny, rostoucí ve spáře. Byla mrtvá a už černá. Když se jí ale dotknul, zjistil, že je celá měkká, ne uschlá, a že se na ní objevují jakési světle zelené žilky. Znechuceně se hned stáhl. Jeho prst se té žilky dotknul a bylo to krajně nepříjemné.
"Saurone?"
Obrátil se na Melkora. "Mistře?" Znovu se zahleděl na pevnost. "Slyšíte to?"
Melkor se otočil a zaposlouchal se. Illidan vrčel, ale skládal zbraně. Obyčejný meč a dvě dýky. Pevnost byla jinak tichá. "Nic neslyším."
"Neměl by nás už tady někdo uvítat? Já vím, že nehmotné Ainur vnímám špatně, ale vy, mistře…"
"Máš pravdu."
"Melkore!"
Temný Vala se zamračil, ale došel k Manwemu stojícímu u brány, která se otevírala. Všichni vešli dovnitř do pevnosti.
"Možná tohle celé není nejlepší nápad." váhal Melkor.
"Není tady čeho se bát, jsou tu jen ty temné meče, nehmotní Ainur a překážky na cestě skrze pevnost." prohlásil Manwe sebejistě. "Není tu nic, čeho bychom se měli bát."
Illidan vypadal neklidně, když se rozhlížel, ale neřekl nic.
Manwe k němu došel, v rukou velkou tyč. "Ten gong," ukázal, "Udeř a otevřou se vám dveře. Pak už je to na vás."
Se zavrčením lovce démonů gong zazněl, jedny z dveří se otevřely a mříž, která blokovala vstup, se zvedla. Illidan a Legolas vešli a mříž za nimi opět spadla.
"A co my? Budeme tady čekat?" Zeptal se Melkor.
"Buď to, nebo zabereme místa s dobrým výhledem." navrhl Manwe. "Jsou tam kouzla, uvidíme tak naše dva hrdiny po větší část jejich cesty."
Temný Vala se usmál. "Veď nás…"

Manwe je vyvedl zpět na nádvoří a po schodech nahoru. Tehdy se k Melkorovi naklonil Kael.
"Azi, tohle místo je prosáklé rozkladnou energií, něco je tu špatně." zašeptal. "Jen doufám, že je to jen energie, co prosákla do kamene z glaivů."
"A co když není?" zeptal se Sauron.
"Mějte zbraně při sobě." přikázal Melkor.
"O čem mluvíte?" Manwe zpozorněl.
"Naši dva společníci jsou z tohohle místa znepokojení, Manwe, a já, abych se přiznal, také." oznámil mu Melkor narovinu. "Plamenná Legie sem na Valinor snad přístup nemá, ne?"
"Ani do Středozemně." odpověděl Manwe. "Nemůže se sem dostat nikdo, komu…" Manwe se zahleděl na pevnost. "To nedovolíme…" Illidanovi to nedovolil nikdo. "Je snad někdo, kdo by jim mohl ještě ukázat cestu?"
"A jak cestu našel Illidan?" zeptal se Kael.
Melkor pokrčil rameny. "Kdo ví? Možná jen hledal Legolase a dokázal se prostě přesunout na svět, na kterém je. Nebo Doriflen… Doriflen, jistě, ten by na tom měl i své zájmy."
Manwe se odmlčel a jeho mysl se dotkla říše mrtvých. Po pár vteřinách se vrátil do přítomnosti. "V Mandosu není."
"Protože svou duši zaprodal Plamenné Legii." Odvětil Melkor. "Takže byl po smrti vtažen zpět na jejich svět."
"Krutý osud." Kael věděl moc dobře.
"Na Doriflena můžeme v klidu zapomenout." Mávl rukou Manwe. "Jeho paměť zůstala v Mandosu. Námo říká, že ho musel nechat odejít, ale sebral mu paměť. Dobře udělal, jak tak uvažuji."
"Stejně," Sauron se neklidně rozhlédl. "Necítím se tu bezpečně."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martina Hrabovská Martina Hrabovská | 9. listopadu 2016 v 9:53 | Reagovat

Ojoj. Jsem to jenom já, nebo má ještě někdo dojem, že tu kohosi jeho sebejistota nehezky vytrestá? A nejen jeho?

2 Morell Morell | Web | 9. listopadu 2016 v 10:58 | Reagovat

Uvidíme.

3 Vithra Vithra | 9. listopadu 2016 v 15:48 | Reagovat

citim pruser.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama